Prostředky nominální kondenzace v listinách Listáře královského města Plzně

Abstract

Studie analyzuje jazykové prostředky, které lze označit za charakteristické pro právní diskurz o staročeském období. Zaměřuje se na prostředky nominální kondenzace, o čemž svědčí nálezy z vybraných testamentů v češtině ze Sbírky dopisů královského města Plzně mezi polovinou 15. a polovinou 16. století. Analýza ukazuje poměrně vysokou frekvenci nominální kondenzace, danou částečně jejich funkcí jako odborných termínů (slovesná podstatná jména) nebo koreferenční funkce (slovesná adjektiva). Z hlediska formy se nejčastěji vyskytovala deverbativní podstatná jména a adjektiva, sémanticky pak podstatná jména nejčastěji vyjadřovala účel a příčinné souvislosti, adjektiva naopak zhušťovala větné členy atributivní. Kondenzace je nejčastější v nejstarším studovaném období. Postupně jsou zhuštěné výrazy nahrazeny zhuštěnými frázemi. V celém období se vyskytují zhuštěné výrazy tvořící uvozovací nebo závěrné formulaické kolokace. Takováto fromulaická povaha může být považována za jednu z charakteristik jazyka správy.

The study analyzes linguistic means which can be described as characteristic of legal discourse on the Old Czech period. It focuses on the means of nominal condensation, as supported by findings from selected testaments in Czech from the Letter Collection of the Royal town of Plzeň between mid 15th and mid 16th centuries. The analysis demonstrates relatively high frequency of nominal condensation, given partly by their function as technical terms (verbal nouns), or co-referential function (verbal adjectives). In terms of form, deverbative nouns and adjectives were the most commonly found, and semantically, the nouns most frequently expressed purpose and causal relations, while adjectives condensed attributive clauses. Condensation is the most frequent in the oldest studied period. Gradually, the condensed expressions are replaced by an decondensed phrases. In all the period, condensed expressions forming introductory or conclusive formulaic collocations are found. Such fromulaic nature can be seen as one of the characteristics of the language of administration.