The Attraction of the Enemy: A Computational and Cultural Evolutionary Approach to Polemical Rhetoric in Early Christianity

Abstract

Tato studie zkoumá polemické zobrazení nepřátel v raně křesťanské řecké literatuře (1–600 n. l.) prostřednictvím rámce teorie kulturní přitažlivosti. Začíná identifikací opakujících se kategorií obvinění – jako jsou kacířství, pokrytectví, arogance, nemorálnost, sváry a spojení s pochybnými postavami – a na základě kombinace pečlivého čtení a rozsáhlé počítačové analýzy korpusu GreLa zjišťuje, že vykazují jak strukturální stabilitu, tak diachronickou transformaci. Srovnání s pohanskými korpusy odhaluje společnou závislost na řecko-římských rétorických topoi, přičemž zároveň zdůrazňuje rostoucí zaměření křesťanů na heresiologii po konstantinovském obratu. Zjištění naznačují, že zobrazení nepřátel lze chápat jako kulturní atraktory, stabilizované kognitivními mechanismy (jako je negativní zkreslení, morální znechucení a kategorizace) a ovlivněné ekologickými faktory (rétorické konvence, diskurs o pronásledování, institucionalizace a konsolidace doktríny).