Environmentální estetika a její projevy v současném umění

Abstract

Cílem diplomové práce je představit environmentální estetiku a hlavní myšlenkové teze Allena Carlsona. Úvod práce se věnuje pěti bodům Carlosonovy kritiky tradiční estetiky. K této kritice jsou připojeny myšlenky dalších environmentálních estetiků Malcolma Budda a Yuriky Saito. Další část se zabývá rolí estetiků v ochraně přírody. Zde práce čerpá z myšlenek Yrjö Sepänmaa a Emily Brady. Posledním zahraničním estetikem je Arnold Berleant, který tvrdí, že ekologie může být rozhodujícím prvkem v oblasti estetiky. "Zohlednění životního prostředí z ekologického hlediska transformuje naše chápání."

V kapitole "Česká reflexe filozofie ekologie" jsou představeni tři čeští filozofové zaměřující se na vztah filozofie k životnímu prostředí a ekologické krizi. Jedná se o Rudolfa Kolářského, Petra Jemelka a Josefa Šmajse. Tato kapitola zkoumá roli filozofie v době, která je od 60. let označována jako období ekologické krize. Závěr kapitoly je věnován Ondřeji Dadejíkovi a publikaci Česká estetika přírody ve středoevropském kontextu.

Poslední část se zaměřuje na otázky, zda a jak se environmentální estetické myšlení projevuje v umělecké praxi. Pro potřeby této kapitoly byly vybráni dva čeští umělci na jejichž dílech jsou demonstrovány myšlenky výše zmíněných environmentálních estetiků. Jedná se o díla Václava Ciglera a Lukáše Gavlovského.

Jedním ze základních bodů práce je představení základních teoretických přístupů k environmentální estetice a jejího propojení s ekologií, v probíhající ekologické krizi. Práce poukazuje na přístupy a možnosti, jak této problematice čelit v souvislosti s uměleckou praxí a environmentální estetikou. Zaměřuje se i na propojení estetiky a etiky, nebo chceme-li, estetické hodnocení a naše morální soudy.