Krajina - prostor člověka

Date issued

2014

Journal Title

Journal ISSN

Volume Title

Publisher

Západočeská univerzita v Plzni

Abstract

Práce se zabývá problematikou vnímání prostoru a krajinyčlověkem v dílech J. Sádla, CH. N.-Schulze a D. Abrama. Teoretickým předpokladem jsou fenomenologická zkoumání, která v průběhu 20. století provedl E. Husserl, jeho žák M. Heidegger a M. M.-Ponty. Jedním z řešených problémů je protiklad v pojetí abstraktního prostoru a místa v jeho existencionálním smyslu. Práce předkládá pojetí krajiny u CH. N.-Schulze jako přírodního prostředí, které je neoddělitelnou součástí lidského života. V jeho zkoumání ducha místa, či genia loci rezonují analýzy M. Heideggera věnující se bydlení jako způsobu lidského bytí mezi nebem a zemí. Lidská sídla jako místa pobytu jsou způsobem, jakým člověk vizualizuje, doplňuje a symbolizuje významy krajiny. V díle D. Abrama se diskutuje otázka vlivu jazyka na vnímání krajiny. D. Abram chápe vznik alfabety - formálního systému písma jako počátek ztráty lidské schopnosti vnímat přirozený svět. Fenomenologické zkoumání M. M.-Ponty a M. Heideggera ukazují tělesnost, jako základ lidského smyslového vnímání.

Description

Subject(s)

krajina, prostor, člověk, vnímání, fenomenologie, místo, genius loci, jazyk, Martin Heidegger, Christian Norberg-Schulz, David Abram, Jiří Sádlo, písmo

Citation

OPEN License Selector