Platónův dialog Faidros

Abstract

Práce se zabývá interpretací Platónova dialogu Faidros se zaměřením na vztah mezi erótem a logem. Cílem je ukázat, jak se tento vztah v průběhu dialogu utváří a jak souvisí s možností filosofického poznání. Důraz je kladen na úvodní pasáže, v nichž se erós ukazuje jako hybatel duše i řeči. Analýza kombinuje hermeneutickou interpretaci textu s kontextuálním přístupem, přičemž zohledňuje pederastický rámec a proměny obrazu eróta v mytologii. Dále je využívána metoda komparace s dialogem Symposion, která poskytuje širší pohled na vývoj Platónova pojetí eróta a ústí v přiblížení Sókratovy palinodie, v níž se propojení eróta a logu potvrzuje a konkretizuje ve specifické podobě filosofické řeči. Výklad ukazuje, že erós zde není pouze předmětem řeči, ale dynamickým principem, umožňujícím pohyb duše i směřování k pravdě. Práce přispívá k pochopení eróta jako aktivního prvku Platónovy filosofie, pro jehož uchopení je zvolený dialog východiskem.