Možnosti implementace virtuálního průvodce do virtuálního tréninku v průmyslu

Abstract

Úvod: VR umožňuje bezpečně trénovat rizikové i kognitivně náročné úlohy ve standardizovaných podmínkách s měřením výkonu. Stále však není shoda, jak ztělesnit instruktora od žádné postavy (pouze hlas) přes stylizované/robotické podoby po realistického člověka. Míra antropomorfismu formuje pozornost i sociální odezvu a vysoký vizuální realismus bez behaviorální věrnosti může vyvolat "uncanny-like" nepříjemnost a zvýšit kognitivní zátěž. Cílem je porovnat NO, WIL, ROB a HUM, dále pak vyhodnotit dopad na výkon, počet asistencí, vizuální pozornost a subjektivní prožitek v průmyslovém tréninku montáže. Metodologie: Použili jsme randomizovaný within-subjects design (N = 104) s vyváženým pořadím osmi sekvencí. Experiment probíhal na Meta Quest 3. Primární manipulací byla podoba instruktora (NO, WIL, ROB, HUM). Z důvodu kongruence měl HUM mužský hlas a NO/WIL/ROB ženský TTS. Obsah i verbální znění a časování byly standardizovány napříč modalitami. Měřili jsme čas dokončení a počet asistencí. Pozornost k průvodci jsme u vizuálních modalit odvozovali z head-pose. Dále jsme sbírali 7bodové škály (uncanny-like nepříjemnost, vyrušování, mentální úsilí, pozitivní percepce, ponoření/identifikace) a preference. Pro předem specifikovaný kontrast NO vs. HUM jsme použili párový t-test nebo Wilcoxon a reportujeme 95 % CI a efektové velikosti (Cohenovo d pro t-test a rank-biserial r pro Wilcoxon), pro H2 a H3 jsme použili Friedmanovo ? a párové Wilcoxony s Holmovou korekcí a reportujeme Kendallovo W. Prováděli jsme kontrolu kvality dat. Studie byla schválena EK ZČU (V11/2024). Výsledky: NO byl rychlejší a vyžadoval méně asistencí než HUM (čas 106 vs 118 s, asistence 0,88 vs 1,50) s prakticky i statisticky významnými rozdíly. HUM měl nejvyšší nepříjemnost a vyrušování a celkově nejhorší subjektivní hodnocení. ROB i WIL dosahovaly srovnatelných či lepších výsledků bez penalizace výkonu. HUM přitahoval více pozornosti bez zisku na výkonu a preference účastníků směřovaly k NO, ROB a WIL. Diskuse: Samotný vizuální realismus instruktora nezlepšuje čas ani potřebu asistencí a může zvyšovat kognitivní náklady. U kognitivně náročných úloh je výhodnější ladit konkrétní rysy ztělesnění - srozumitelnost, stabilitu a jasné signály - než maximalizovat podobnost s člověkem. Závěr: Pro průmyslový VR trénink doporučujeme variantu bez avatara (NO) nebo ne-lidské/stylizované průvodce (ROB, WIL). Realistického člověka (HUM) volit uvážlivě tam, kde je klíčová sociální interakce a lze zajistit vysokou behaviorální věrnost. Prakticky: optimalizovat míru antropomorfismu podle cíle úlohy a kognitivních nároků.