Dissertations (KPV)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Návrh modelu pro hodnocení kompetace finálních výrobků(Západočeská univerzita v Plzni, 2025-09-18) Rybnikár, Filip; Šimon Michal, doc. Ing. Ph.D.; Malega Peter, doc. Ing. PhD.; Onofrejová Daniela, doc. Ing. PhD.Práce se zabývá hodnocení spotřeby času v manuální montážní výrobě. Je navržen a ověřen model odhadu vycházející ze standardu MOST, který propojuje pracovní postup s kusovníkem na úroveň komponent a doplňuje standardizované časy o korekční koeficient podle věku pracovníka. Statistická analýza prokázala, že věk významně ovlivňuje odchylku mezi reálně naměřenými časy a časy dle MOST. Model byl dále porovnán s podnikovými odhady a vůči reálně naměřeným časům vykazoval vyšší přesnost. Původní předpoklad, že podniky své odhady spíše nadhodnocují, se nepotvrdil. Bylo zjištěno systematické podhodnocování, které má přímé ekonomické dopady na ziskovost. Navržený přístup rovněž umožňuje opakované využití znalostí a snižuje náročnost na budoucí odhady. Práce přináší metodicky a prakticky aplikovatelný postup pro přesnější ocenění práce v manuálních montážních procesech.
Item Možnosti implementace virtuálního průvodce do virtuálního tréninku v průmyslu(Západočeská univerzita v Plzni, 2025-09-26) Krákora, David; Hořejší Petr, doc. Ing. Ph.D.; Adámek Milan, prof. Mgr. Ph.D.; Grznár Patrik, doc. Ing. Ph.D.Úvod: VR umožňuje bezpečně trénovat rizikové i kognitivně náročné úlohy ve standardizovaných podmínkách s měřením výkonu. Stále však není shoda, jak ztělesnit instruktora od žádné postavy (pouze hlas) přes stylizované/robotické podoby po realistického člověka. Míra antropomorfismu formuje pozornost i sociální odezvu a vysoký vizuální realismus bez behaviorální věrnosti může vyvolat "uncanny-like" nepříjemnost a zvýšit kognitivní zátěž. Cílem je porovnat NO, WIL, ROB a HUM, dále pak vyhodnotit dopad na výkon, počet asistencí, vizuální pozornost a subjektivní prožitek v průmyslovém tréninku montáže. Metodologie: Použili jsme randomizovaný within-subjects design (N = 104) s vyváženým pořadím osmi sekvencí. Experiment probíhal na Meta Quest 3. Primární manipulací byla podoba instruktora (NO, WIL, ROB, HUM). Z důvodu kongruence měl HUM mužský hlas a NO/WIL/ROB ženský TTS. Obsah i verbální znění a časování byly standardizovány napříč modalitami. Měřili jsme čas dokončení a počet asistencí. Pozornost k průvodci jsme u vizuálních modalit odvozovali z head-pose. Dále jsme sbírali 7bodové škály (uncanny-like nepříjemnost, vyrušování, mentální úsilí, pozitivní percepce, ponoření/identifikace) a preference. Pro předem specifikovaný kontrast NO vs. HUM jsme použili párový t-test nebo Wilcoxon a reportujeme 95 % CI a efektové velikosti (Cohenovo d pro t-test a rank-biserial r pro Wilcoxon), pro H2 a H3 jsme použili Friedmanovo ? a párové Wilcoxony s Holmovou korekcí a reportujeme Kendallovo W. Prováděli jsme kontrolu kvality dat. Studie byla schválena EK ZČU (V11/2024). Výsledky: NO byl rychlejší a vyžadoval méně asistencí než HUM (čas 106 vs 118 s, asistence 0,88 vs 1,50) s prakticky i statisticky významnými rozdíly. HUM měl nejvyšší nepříjemnost a vyrušování a celkově nejhorší subjektivní hodnocení. ROB i WIL dosahovaly srovnatelných či lepších výsledků bez penalizace výkonu. HUM přitahoval více pozornosti bez zisku na výkonu a preference účastníků směřovaly k NO, ROB a WIL. Diskuse: Samotný vizuální realismus instruktora nezlepšuje čas ani potřebu asistencí a může zvyšovat kognitivní náklady. U kognitivně náročných úloh je výhodnější ladit konkrétní rysy ztělesnění - srozumitelnost, stabilitu a jasné signály - než maximalizovat podobnost s člověkem. Závěr: Pro průmyslový VR trénink doporučujeme variantu bez avatara (NO) nebo ne-lidské/stylizované průvodce (ROB, WIL). Realistického člověka (HUM) volit uvážlivě tam, kde je klíčová sociální interakce a lze zajistit vysokou behaviorální věrnost. Prakticky: optimalizovat míru antropomorfismu podle cíle úlohy a kognitivních nároků.Item Influence of Demographic Trends on Industrial Production(Západočeská univerzita v Plzni, 2025-08-31) Dörner, Andreas Alexander Sascha; Bureš Marek, Ing. Ph.D.; Pirkl Gerald, prof. Dr. Ing.; Sasiadek Michal, prof. Dr. Habil.Industrial companies face different challenges at many times. Currently, the vision of the Operator 5.0 and a focus on human-centered production as well as the ageing workforce are two of them. For both topics, research gaps can be found. Moreover, in combination, both challenges are not researched sufficiently yet. The objective of this dissertation is to contribute to this topic on different matters. On the one hand side, new experimental data has been created in order to analyse the impacts of information load of user interfaces in production on cognitive ergonomics and therefore on human-centration, too. On the other hand, this data was extended and interpreted according to the age of the participants to get insights whether key aspects of ergonomic work center design change when dealing with an ageing workforce. The method started with the proof of concept, that lean management methods based on Eye-Tracking information can reduce the information load in the interface of a MES system. After that, an experiment using these interfaces has been designed and executed. 64 participants went through a sample assembly process, 32 of them each used a user interface before and after the lean optimisation. Further, the participants have been clustered regarding their age (younger and older than 45 years), too. The cognitive load has been measure using NASA-TLX, galvanic skin conductance as well as the difference in the worker's heart rate. For the statistical evaluation of these groups, an ANOVA analysis as well as multiple t-tests have been used. Key findings in the experiment was that Eye-Tracking can support the execution of lean management methods on the respective GUIs and therefore lower the information load and increase cognitive ergonomics. This is not only key in human-centered design but also when dealing with challenges of the ageing workforce. The results show that not only a higher information load leads to more cognitive load and stress, this correlation has the tendency to be even bigger for older workers in comparison to younger ones. That underlines the increasing importance of human-centered design when dealing with an ageing workforce.Item Využití virtuální a rozšířené reality v průmyslových podnicích(Západočeská univerzita v Plzni, 2024-08-31) Kubr, Jan; Krajčovič Martin, prof. Ing. Ph.D.; Beran Vítězslav, doc. Ing. Ph.D.Úvod: Virtuální realita (VR) zvyšuje kognitivní a emocionální zapojení prostřednictvím pohlcujících zážitků a potenciálně zlepšuje uchování naučeného obsahu. Tato studie zkoumá, jak různé úrovně imerze ve VR ovlivňují krátkodobou a dlouhodobou paměť, zejména v prostředí průmyslového školení.
Metodologie: Studie testovala dopad různých úrovní imerze ve VR simulace, konkrétně hašení požárů v průmyslovém prostředí. Účastníci byli vystaveni různým kombinacím imerzivních prvků, včetně grafiky vysoké nebo nízké kvality, hlasového doprovodu a vizuálního managementu. Tyto prvky se systematicky měnily v osmi úrovních imerze. Prostředí VR bylo vytvořeno pomocí enginu Unity 3D a účastníci používali náhlavní soupravy Oculus Quest 2. Zapamatování bylo hodnoceno bezprostředně po simulaci a znovu po třech měsících pomocí Pearsonova korelačního koeficientu a ukazatelů přesnosti, aby se vyhodnotilo, jak dobře si účastníci zapamatovali a správně seřadili kroky procesu hašení požáru. Výsledky: Studie ukázala, že uchování obsahu se lišilo v závislosti na různých úrovních imerze, přičemž nejlepší výsledky obecně přinesla imerze na střední úrovni. Ačkoli analýza ANOVA nezjistila statisticky významné rozdíly mezi všemi úrovněmi imerze, bylo zjištěno, že kombinace hlasového doprovodu a vizuálního managementu výrazně zlepšuje krátkodobé uchování paměti. Zajímavé je, že použití obou prvků dohromady někdy zapamatovatelnost snižovalo. Kromě toho typ vizuálního zobrazení (high-poly vs. low-poly) neměl významný vliv na zapamatování, což naznačuje, že vizuální detaily nejsou hlavním faktorem, který ovlivňuje výsledky učení.
Diskuse: Studie zjistila, že zatímco celková imerze v aplikaci neměla významný vliv na uchování naučeného obsahu, specifické prvky, jako je hlasový doprovod a vizuální management, ano. Použití těchto prvků společně však mohlo snížit zapamatovatelnost, což naznačuje, že příliš mnoho imerzních prvků může působit rušivě. Typ vizuálního zobrazení neměl na uchování paměti vliv, což naznačuje, že vizuální detaily nejsou klíčovým faktorem. Tyto výsledky zdůrazňují důležitost pečlivého vyvážení imerzivních prvků ve VR tréninku, aby se zvýšilo uchování paměti, aniž by byl uživatel zahlcen.
Závěr: Studie zdůrazňuje diferencovaný vztah mezi imerzí a zapamatováním obsahu ve VR. Efektivní školicí VR programy by se měly zaměřit spíše na optimalizaci konkrétních imerzivních prvků než na maximalizaci celkového pohlcení, z důvodu zlepšení výsledků učení.Item Management znalostí v průmyslovém podniku(Západočeská univerzita v Plzni, 2024-08-28) Pergner, Petr; Chromjaková Felicita, prof. Ing. Ph.D.; Grznár Patrik, doc. Ing. Ph.D.; Vacek Jiří, doc. Ing. Ph.D.Disertační práce se zabývá oblastí znalostní podpory tvorby podnikové strategie. Vychází z rešerší a analýz stavu teoretických a výzkumných prací i stavu podnikové praxe v této oblasti v České republice, ale i ve světě. Rozebírá stávající přístupy i metodiky a všímá si dosud neřešených aspektů Cílem dizertační práce je vytvoření nového přístupu i metodiky pro tvorbu znalostní strategie průmyslového podniku jakožto jednoho ze stěžejních dokumentů, potřebných v procesu tvorby i realizace podnikové strategie a jí podřízených strategií. Práce jednak aktualizuje a popisuje model vazeb znalostní a podnikové strategie, jednak vytváří i novou metodiku tvorby systému znalostního managementu podniku včetně návrhu maturity modelu, sloužícího k hodnocení úrovně tohoto systému v daném podniku. Na uvedená teoretická východiska plynule navazuje jejich otestování v konkrétním renomovaném podniku Doosan Škoda Power s.r.o, které prokázalo jak jejich praktickou aplikovatelnost, tak i přednosti v podobě konkrétních impulsů k dalšímu rozvoji systému znalostního managementu a jeho částí v daném podniku.Item Metodika pro podporu kontroly kvality svařence s využitím rozšířené reality(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Havlíková, Kristýna; Hubálovský Štěpán, Prof. RNDr. Ph.D.; Krajčovič Martin, Prof. Ing. Ph.D.Hlavním tématem této disertační práce je vliv podpory rozšířené reality na proces kontroly kvality svařenců. Cílem je návrh metodiky pro kontrolu kvality s podporou rozšířené reality a experimentální ověření navrženého AR přístupu. Výzkum se zaměřuje na pracovníka z hlediska jeho výkonnosti, chybovosti a mentální zátěže. Porovnává inovativní přístup s podporou rozšířené reality a tradiční postupy s tištěnými podklady. Zároveň sleduje 2 skupiny respondentů v závislosti na aspektu pracovních zkušeností s danými kontrolními činnostmi.Item Komplexní metodika návratnosti investice do robotických řešení v průmyslových podnicích(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Ženíšek, David; Tuček David, Doc. Ing. Ph.D.; Čambál Miloš, Prof. Ing. Ph.D.Předložená disertační práce se věnuje problematice návratnosti investice do robotických řešení v průmyslových podnicích. Cílem práce je tvorba komplexní metodiky, zaměřené na hodnocení návratnosti robotizace v průmyslových podnicích. Metodika představí ucelený soubor ukazatelů, které sledují návratnost ze tří úhlů - času, absolutně (v peněžních jednotkách) a relativně (v procentech), dále identifikuje a klasifikuje faktory specifické pro robotizaci, které metodika využívá pro zpřesnění výpočtu jednotlivých ukazatelů. K ověření metodiky bylo sesbíráno šest rozsáhlých případových studií robotizace pracovišť, na kterých byla porovnána výchozí metodika s nově navrženou metodikou. Práce potvrdila předem stanovené hypotézy, že podniky zanedbávají mnoho finančních faktorů specifických pro robotizaci při výpočtu návratnosti, dále že výstupy stávajících metodik návratnosti se od nové metodiky významně odlišují, a nakonec, že podniky shledávají klíčové faktory robotizace jako zjistitelné. Přínosem práce je praktický nástroj pro finanční hodnocení návratnosti robotizace.Item Metodika pro zefektivňování přípravy zaměstnanců s využitím virtuální reality(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Lochmannová, Alena; Edl Milan, Doc. Ing. Ph.D.; Trebuňa Peter, Prof. Ing. PhD.; Hollá Katarina, Doc. Ph.D.Disertační práce se zabývá realizací experimentu zaměstnanců - záchranářů a komparací inovovaného tréninku ve virtuální realitě a konvenčního tréninku s využitím figurantů s cílem získat a zhodnotit data za účelem návrhu metodiky pro zefektivňování přípravy zaměstnanců s využitím virtuální reality.Item Metodika řízení nového produkčního systému dodavatelských společností do automobilového průmyslu(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Knapp, Filip; Broum Tomáš, Ing. Ph.D.; Rudy Vladimir, Doc. Ing. PhD.; Dulina Ĺuboslav, Prof. Ing. Ph.D.Disertační práce se zabývá tématem standardizace postupů vývoje produkčních systémů dodavatelských společností do automobilového průmyslu. Práce vychází z původního rámcového tématu nazvaného "Design výrobních systémů a jeho hodnocení". Koncipována je tak, že nejprve obsahuje rešerši současného stavu poznání ve zkoumané oblasti. Na základě rešeršní části je následně definována užší oblast výzkumu a jsou stanoveny cíle a hypotézy práce. V navazující části je definován postup výzkumu, který vede k návrhu metodiky pro zefektivnění postupů vývoje produkčních systémů dodavatelských společností automobilového průmyslu. Práce je zakončena ověřením navržené metodiky v praxi a definováním přínosů jak v teoretické rovině, tak i v oblasti praktického uplatnění metodiky v průmyslových podnicích.Item Architektura HW Learning factory s digitálním dvojčetem v konceptu Industry 4.0(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Malaga, Miroslav; Hořejší Petr, Doc. Ing. Ph.D.; Horejc Jan, Doc. Ing. Ph.D.; Grznár Patrik, Doc. Ing. Ph.D.Disertační práce se zabývá návrhem a ověřením architektury HW learning factory s digitálním dvojčetem využívajícím diskrétní simulaci v konceptu Industry 4.0 se zaměřením na průmyslové inženýry. Cílem je návrh architektury využitelné a realizovatelné průmyslovými inženýry strojírenského typu, kteří nejsou programátory, elektrotechniky ani např. kybernetiky. V rámci výzkumu byla ověřena realizovatelnost a vhodnost navržené architektury pro průmyslové inženýry. Hlavními výstupy je navržená architektura, HW model s digitálním stínem realizovaný podle navržené architektury a výstupy z provedeného výzkumu.Item Návrh modelu pro predikci zatížení horních končetin u výrobních pracovníků(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Kačerová, Ilona; Hynčík Luděk, Doc. Ing. Ph.D.Předložená disertační práce se věnuje problematice měření lokální svalové zátěže předloktí horních končetin při manipulaci s různými břemeny do různých pracovních poloh, které se standardně objevují v průmyslovém prostředí. Cílem práce je tvorba modelu pro predikci závislosti pracovní polohy ramenního kloubu na svalovém zatížení předloktí. K tomu bylo provedeno experimentální měření na 180 participantech výzkumu, kteří prováděli předem definované pohyby s různými závažími. Pracovní poloha byla průběžně kontrolována standardními gonioemtry. Lokální svalová zátěž při těchto úkonech byla měřena pomocí integrované elektromyografie. Veškeré experimenty poté byly statisticky vyhodnoceny. Přínosem disertační práce je zmapování vlivu polohy horní končetiny (ramene) na lokální svalovou zátěž předloktí při diferentním zatížení manipulovaným břemenem. Práce potvrdila předem stanovené hypotézy. Bylo zjištěno, že svalové zatížení flexorů a extensorů je v případě předpažení nižší než v případě upažení, zároveň bylo potvrzeno, že existuje závislost mezi úhlem v rameni, váhou manipulovaného břemene a lokálním svalovým zatížením předloktí. Vytvořený model pro predikci zatížení horních končetin u výrobních pracovníků by měl prakticky pomoci zjednodušit předvídatelnost jejich zatížení a případného přetížení předlotkí. Tím pádem se zjednodušuje možnost prevence přetížení horních končetin oproti reaktivnímu chování, až když je přetížení horních končetin zjištěno.Item Zefektivnění provádění výrobních procesů v rámci organizační přípravy výroby(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Novikov, Konstantin; Hořejší Petr, Doc. Ing. Ph.D.; Cidlinová Anna, Ing. Ph.D.Disertační práce se zabývá tématem moderními vizualizačními nástroji a jejich využitím v průmyslové praxi, především v rámci technické přípravy výroby. Práce je koncipována tak, že z počátku obsahuje rešerši současného stavu poznání ve zkoumané oblasti. Na základě rešeršní části je definována užší oblast výzkumu a jsou stanoveny cíle a hypotézy práce. V další části je definován postup výzkumu, který vede k návrhu metodiky pro zefektivnění provádění výrobních procesů v rámci organizační přípravy výroby. V rámci návrhu metodiky budou nalezeny charakteristiky výrobních procesů, které mají vliv na výběr vhodného vizualizačního nástroje pro provádění budoucího výrobního procesu. Dále bude zkoumán vztah Proces -Nástroj tak, aby bylo možné sestavit multikriteriální funkci a logiku použití moderních vizualizačních nástrojů. Práce končí ověřením navržené metodiky a definováním přínosů, které tato práce přináší jak v teoretické rovině, tak i v oblasti praktického uplatnění metodiky v průmyslových podnicích. Výsledná metodika by měla sloužit výrobním podnikům jako pomoc při rozhodování o nasazení moderních vizualizačních nástrojů v rámci organizační přípravy výroby.Item Mechanické chování expandovaného polystyrenu (EPS) za statického a cyklického zatěžování(Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Khalaj, Omid; Lenfeld Petr, Prof. Dr. Ing.V současnosti se kvůli populačnímu růstu vývoj staveb a infrastruktur přesouvá i do nových oblastí, kde se ve stavebních projektech mohou často vyskytovat komplikované geodetické podmínky. S rostoucí potřebou nových staveb jsou vyvíjeny nové metody umožňující rychlejší stavbu násypů. Jednou z možností řešení jsou tzv. "geofoamy" z expandovaného polystyrenu (EPS), kterou jsou použitelné pro širokou škálu stavebních, těžebních i zemědělských aplikací. Výkon geofoamových systémů EPS závisí především na tloušťce použité nadložní zeminy, hustotě a tloušťce vrstev EPS a na charakteru zatěžování stavby. S ohledem na minimalizaci nadloží a na požadavky urychlení staveb byla vypracována tato studie zaměřená na aplikaci EPS, jako ultralehkého materiálu, která zahrnuje účinky reálných podmínek použití na vlastnosti EPS geofoamů. Studie tohoto typu jsou v literatuře doposud velmi ojedinělé a pro některé podmínky zcela chybí. Pro zkoumání vlivu zatěžovacích faktorů byla v této práci provedena řada zkoušek v malém i ve velkém měřítku a to jak při statickém, tak při cyklickém zatížení. Experimenty byly doprovázeny numerickými analýzami pro podmínky statického zatížení. Statické zkoušky na malých modelech byly prováděny pomocí univerzálního testovacího stroje, velkorozměrové zkoušení bylo provedeno pomocí speciálního testovacího zařízení s velkou testovací matricí. Půdorysné rozměry matrice byly 2200 x 2200 mm s výškou 1400 mm. Rozměr standardní zatěžovací desky byl 300 mm. Opakované zatěžování bylo provedeno se 100 cykly o tlaku 275 kPa a následně 400 cykly při tlaku 550 kPa (ekvivalent 39 kN) s 10 sekundovou periodou na každou aplikaci zatěžování. Z hlediska materiálu byly zkoušeny hustoty EPS od 14.4 až 28.8 kg/m3. Jako reálná nadložní vrstva byl použit štěrkový písek. Výsledky jednoosé zkoušky ukázaly, že válcový tvar zkušební matrice má výhodu oproti krychlovému tvaru, především díky rovnoměrnějšímu rozložení tlaku na horní a spodní povrch vzorků. Dále bylo zjištěno, že rychlost zatížení ovlivňuje jak modul pružnosti, tak pevnost v tlaku. Výsledky při statickém zatížení ukázaly, že zvýšení tloušťky nadložní zeminy z 300 na 600 mm snížilo sesedání až o 65%. Použití geotextilie může zabezpečit až 54% snížení povrchového sedání. Numerické analýzy potvrdily, že zvětšení svislé mezery mezi bloky EPS z 0 na 5 mm podstatně zvyšuje sesedání povrchu, pokud není použita geotextilie. Geotextilie celkově výrazně eliminuje sesedání zeminy. Při opakovaném zatížení byla hloubka vyjeté koleje oproti původní tloušťce zeminy 7.5mm. Pokud se mocnost zeminy v nadloží zvětšila o jednu třetinu, pak se hloubka vyjeté koleje snížila o 13.5% a při dvojnásobné tloušťce nadloží došlo ke snížení hloubky vyjeté koleje o 40.8%. Zvýšení hustoty použitého EPS umožňuje snížit nadložní vrstvu na 200 mm. Pokud je použita dvojnásobně silná vrstva nadložní zeminy, lze dosáhnout pouze 20% snížení hloubky vyjeté koleje. Pokud je použita vrstva zeminy o tloušťce minimálně 600 mm lze dosáhnout optimální skladby konstrukce s hustotou EPS sníženou až na 19.4 kg/m3.Item Vliv komfortu pracoviště na výkonnost pracovníka(Západočeská univerzita v Plzni, 2021) Kábele, PavelDisertační práce spadá do oblasti průmyslového inženýrství a ergonomie. V práci je podrobně rozebrána problematika produktivity. Přehled současného stavu obsahuje termíny z oblasti měření produktivity pracovníka, vlivů na jeho výkonost, sestavení výkonnostních křivek a popis měřících technik časových náročností. Ergonomická část popisuje modularitu pracoviště a antropometrické znalosti potřebné pro splnění hlavního cíle práce. Výzkum je postaven na přestavování pracovišť, měření produktivity pracovníků a zaznamenávání odchylek od ideálního stavu maximální efektivity. Práce končí vytvořením metodického grafu a postupu pro výpočet odchylky výkonnosti pro různě nastavitelná pracoviště.Item Vliv tréninku ve virtuální realitě na přesnost pohybu rukou(Západočeská univerzita v Plzni, 2021) Martirosov, SergoHlavním bodem práce bylo použití VR k zjištění jeho výhod při nácviku konkrétně přesnosti pohybu rukou / rukama a poté vyhodnocení jeho účinku jak pro VR, tak pro přenos do RW výsledků. Za tímto účelem byla vytvořena simulace VR, byl také připraven RW materiál a pro cca. jeden měsíc se školení zúčastnilo 16 účastníků. Výsledky naznačují pozitivní výsledek ve většině aspektech VR, ale pouze částečný přenos tréninkových výhod do RW. Důvody, proč tomu tak může být, jsou popsány v práci a jsou uvedeny návrhy na duplikování studie s různými proměnnými, aby se pokusily dosáhnout různých výsledku, pokud je to možné.Item Metodika pro hodnocení připravenosti interních logistických procesů na Průmysl 4.0(Západočeská univerzita v Plzni, 2021) Zoubek, MichalDisertační práce se zaměřuje na hodnocení interních logistických procesů v rámci konceptu Průmysl 4.0. Náplní úvodních kapitol je přehled současného stavu problematiky s cílenými teoretickými východisky hlavních příslušných témat, kterými jsou koncept Průmysl 4.0, oblast interní logistiky s vazbou na tento koncept, metodiky logistických auditů a modely hodnotící připravenost podniků. Cílem je vytvoření metodiky pro hodnocení připravenosti interních logistických procesů na Průmysl 4.0, přičemž její hlavní kroky vývoje a tvorby jsou vždy popsány včetně klíčových parametrů, které tvoří pevný základ metodiky. Posouzeny jsou veškeré procesy interní logistiky, které jsou rozděleny do hlavních dimenzí a jsou strukturovány. S využitím metodiky jsou následně procesy hodnoceny, posouzena je současná úroveň. Práce je zakončena ověřím inovativního způsobu hodnocení v průmyslových podnicích.Item Vliv pracovní polohy na lokální svalové zatížení předloktí u stárnoucí populace v průmyslové výrobě(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Kába, MartinDisertační práce se zaměřuje na měření lokální svalové zátěže předloketních svalů pomocí EMG přístroje. Celkovým záměrem je zpracování modelu závislosti mezi pracovní polohou a lokální svalovou zátěží svalů předloktí s ohledem na stárnoucí populaci v průmyslové výrobě. Jedním z cílů je určení konkrétních pracovních poloh, které při určité hmotnosti břemene mohou vést k degenerativním změnám.Item Metodika skenování a zpracování bodových mračen pro vývoj pěnových dílů v automobilovém průmyslu(Západočeská univerzita v Plzni, 2020) Gregor, MichalNásledující práce s názvem "Metodika skenování a zpracování bodových mračen pro vývoj pěnových dílů v automobilovém průmyslu" spadá do oblasti průmyslového inženýrství a virtuální reality. Tento problém je velice aktuální, neboť řeší zefektivňování procesů ve vývojové fázi výrobku z automobilového průmyslu. Práce popisuje procesy plánování, ověřování a nastavování výrobních tolerancí automobilových dílů. Cílem této práce je položit základ pro další řešení vybrané problematiky v dizertační práci na základě navržené metodiky. Nástin budoucího řešení je uveden v závěru této práce.Item Model vlivu inovace výrobku na technologický postup a uspořádání výroby(Západočeská univerzita v Plzni, 2019) Polášek, PatrikTato disertační práce se zabývá inovacemi výrobku a jejich vlivy na technologický postup výroby a uspořádání pracoviště. Disertační práce je nejprve zaměřena na současný stav vědeckého poznání, ze kterého tato práce vychází. Jsou zde popsány základní inovační teorie, typy inovací a jejich vzájemné vazby. Následně jsou popsány jednotlivé cíle této disertační práce a hypotézy, které se práce snaží potvrdit či vyvrátit. Cílem disertační práce je navrhnout model inovačních aktivit, kde dle definované inovace výrobku budeme vyvozovat potřebnost změny pracovního prostředí při zohlednění technologického postupu. Dílčím cílem práce je také posunout se dále v poznání problematiky inovací výrobků a dopadu na jejich výrobu a přinést užitek jak na úrovni teoretické, tak i praktické. Práce také popisuje základní metody, které byly využity pro sběr dat a vyhodnocení disertační práce. Samotná část disertační práce je věnována technologickému postupu výroby a základům ergonomie pracoviště. Praktická část disertační práce se věnuje tvorbě modelu. Je zde vyhodnoceno výzkumné šetření a jsou zde zpracovány jednotlivé cíle práce. Byly vybrány jednotlivé reálné výrobky, na kterých byly provedeny různé inovace. Následně je popsána vazba mezi vybranými inovačními řády a změnou technologického postupu výroby, která je způsobena právě inovací výrobku. Také je popsána vazba mezi touto změnou technologického postupu výroby a uspořádáním pracoviště. Závěr práce je věnován ověření stanovených hypotéz a jednotlivým přínosům disertační práce.Item Metodika pro zvýšení efektu metod a technik průmyslového inženýrství prostřednictvím předem definovaných dat, informací a vzájemných vazeb metod a technik průmyslového inženýrství(Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Bárdy, Marek; Šimon Michal, Doc. Ing. Ph.D.Disertační práce se zabývá návrhem metodiky pro zvýšení efektu metod průmyslového inženýrství. V práci je podrobně zpracovaná problematika v oblasti využití potřebných dat, informací a vazeb při aplikaci metod průmyslového inženýrství. Práce je koncipována tak, že z počátku je popsán současný stav zkoumané oblasti, na jejímž základě je konkretizována užší oblast výzkumu, která je předmětem této disertační práce. Na základě provedeného výzkumu byla metodika rozdělenou do dvou částí, které spolu přímo souvisí. První z nich je využití potřebných dat a informací metod průmyslového inženýrství pro dosažení vyšší efektu a druhá se zaměřovala na nalezení vzájemných vazeb metod průmyslového inženýrství. Práce končí ověřením navržené metodiky a definováním přínosů, které práce poskytuje jak v teoretické rovině, tak v oblasti praktického využití metodiky v průmyslových podnicích.
