Trestní odpovědnost sportovců za sportovní úrazy

Abstract

Ve své diplomové práci se zabývám trestní odpovědnosti sportovců za sportovní úrazy. V současné době, kdy se sport neustále dynamicky rozvíjí a v souvislosti s tím narůstá i počet sportovních zranění, považuji uvedené téma za aktuální a do značné míry opomíjené, neboť posuzování trestní odpovědnosti sportovců za sportovní úrazy ze strany českých soudů je stále ještě na počátku. Nicméně intenzivnější nárůst české judikatury, se kterým se ruku v ruce nese i kvantitativní zvýšení konkrétních pravidel a mantinelů pro budoucí rozhodovací činnost v této oblasti, vnímám jako dobré znamení. Mohu konstatovat, že absolutní beztrestnost sportovců za sportovní úrazy není v naší společnosti přijatelná, avšak dogmatika i soudní praxe respektují zvláštnosti sportovního kontextu tak, aby nebyl příliš dotčen právními zásahy. Snažila jsem se vystihnout vše, co v dané problematice považuji za důležité. Diplomovou práci člením do osmi hlavních kapitol. Zabývám se definicí pojmu sport, jakož i pojmu sportovní úraz, vymezuji vzájemným vztah práva a sportu, nastiňuji i historický vývoj odpovědnosti za sportovní zranění. Dále se zaměřuji na právní úpravu předmětné problematiky, na soukromoprávní a trestněprávní odpovědnost, sportovců za zranění, jakož i na okolnosti vylučující protiprávnost. Poslední kapitoly věnuji odpovědnosti sportovců v bojových a v kolektivních sportech. Za dodržení povinnosti mlčenlivosti v praktické části analyzuji případ, v němž Krajský soud v Plzni vydal rozhodnutí sp. zn. 15 Co 287/2009, které však není veřejnosti příliš známo, jelikož nebylo publikováno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek ani v žádném právnickém periodiku.