Vybrané aspekty využití odklonů v trestním řízení

Abstract

Nejprve bych uvedl do trestního řízení, co je trestní řízení a jakým způsobem orgány dle zákona vedou řízení v trestních věcech. V následující kapitole bych popsal co jsou to odklony a jakým způsobem je lze využít. Odklony v trestním řízení rozumíme zvláštní způsoby trestního řízení, alternativní ve vztahu k standartnímu projednání věci v hlavním líčení, v rámci nichž je možné trestní věc vyřídit v procesněprávním smyslu stejně jako ve standartním trestním řízení. Zpravidla se zde neuplatňuje stadium soudního projednání trestní věci. Následně bych popsal vybrané odklony, konkrétně Podmíněné zastavení trestního stíhání, což lze charakterizovat jako prozatímní rozhodnutí, se stanovením zkušební doby, vázané na splnění určitých podmínek a povinností uložených obviněnému. Následně Podmíněné odložení návrhu na potrestání, což představuje formu varování, která se podezřelému dostává před tím, než bude jeho případ předán soudu k trestnímu stíhání. Zde je nutné nahradit škodu, ještě před příslušným rozhodnutím. Pokud podezřelý v průběhu "zkušební doby" vede řádný život a vyhoví uloženým omezením, rozhodne státní zástupce, jenž daný odklon uložil, že se podezřelý osvědčil. Další kapitolou je Narovnání, kde je účelem daného odklonu, aby obviněný odčinil všechny škodlivé následky, které byly poškozenému způsobeny trestním činem. Zájem "odčinění škody spolu s následky" má zde vyšší význam, než potrestání pachatele. Další kapitolu bych zaměřil se na novelu č.220/2021 účinnou od 1.1.2022, jenž se týká přijetí závazku podezřelého/obviněného, že se během zkušební doby zdrží řízení motorových vozidel, jako podmínkou podmíněného odložení podání návrhu na potrestání nebo podmíněného zastavení trestního stíhání v případech, kdy je trestní řízení vedeno o trestném činu spáchaném v souvislosti s řízením motorového vozidla. V závěru práce bych srovnal zákonnou úpravu odklonů v České právní úpravě se Slovenskou právní úpravou.