Supporting Young Farmers Within The Common Agricultural Policy
Date issued
2022
Authors
Journal Title
Journal ISSN
Volume Title
Publisher
University of Žilina, The Faculty of Operation and Economics of Transport and Communications, Department of Economics
Abstract
Research background: The Common Agricultural Policy (“CAP”) accounts for the largest share of the EU expenditure. The original rules of CAP are in force until December 2022, then the latest reform will come into effect until 2027. One of the top ten objectives is to support young farmers with at least 3% of the budget. Purpose of the article: This raises the question of how the CAP direct payment funds were distributed to young farmers under the original rules, or rather how their support will change from 2023. The paper assesses the amount of direct payments to young farmers and describes the supporting arguments by reviewing recent studies from scientific databases. Methods: The analysis of five-year period (2015-2019) was carried out, focusing primarily on the Czech Republic and Slovakia. The authors also compare the situation with the other countries of the Visegrad Group and the founding members of the EU. The statistical yearbooks of CAP of the European Commission are the data source. Findings & Value added: The CR and Slovakia do not show the same trend in the support for young farmers from direct payments. The method of calculating direct support is also different. The analysis has not revealed any unifying elements common to the Visegrad Group countries or to the EU founding members. Thus, this finding points to national approaches in determining direct support for young farmers. An increase in direct support to 3% will mean a substantial increase, with the CR and Slovakia experiencing the biggest change.
Souvislosti výzkumu: Společná zemědělská politika („SZP“) představuje největší podíl výdajů EU. Původní pravidla SZP platí do prosince 2022, poslední reforma pak vstoupí v platnost až do roku 2027. Jedním z deseti hlavních cílů je podpora mladých zemědělců alespoň 3 % z rozpočtu. Účel článku: Nabízí se otázka, jak byly prostředky přímých plateb SZP rozdělovány mladým zemědělcům podle původních pravidel, respektive jak se jejich podpora změní od roku 2023. Příspěvek hodnotí výši přímých plateb mladým zemědělcům a popisuje podporující argumenty přezkoumáním nedávných studií z vědeckých databází. Metody: Byla provedena analýza pětiletého období (2015-2019) se zaměřením především na Českou republiku a Slovensko. Autoři také porovnávají situaci s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny a zakládajícími členy EU. Zdrojem dat jsou statistické ročenky CAP Evropské komise. Zjištění a přidaná hodnota: ČR a Slovensko nevykazují stejný trend v podpoře mladých zemědělců z přímých plateb. Rozdílný je i způsob výpočtu přímé podpory. Analýza neodhalila žádné jednotící prvky společné pro země Visegrádské skupiny ani pro zakládající členy EU. Toto zjištění tedy poukazuje na vnitrostátní přístupy při určování přímé podpory pro mladé zemědělce. Výrazný nárůst bude znamenat zvýšení přímé podpory na 3 %, přičemž největší změnu zaznamenává ČR a Slovensko.
Souvislosti výzkumu: Společná zemědělská politika („SZP“) představuje největší podíl výdajů EU. Původní pravidla SZP platí do prosince 2022, poslední reforma pak vstoupí v platnost až do roku 2027. Jedním z deseti hlavních cílů je podpora mladých zemědělců alespoň 3 % z rozpočtu. Účel článku: Nabízí se otázka, jak byly prostředky přímých plateb SZP rozdělovány mladým zemědělcům podle původních pravidel, respektive jak se jejich podpora změní od roku 2023. Příspěvek hodnotí výši přímých plateb mladým zemědělcům a popisuje podporující argumenty přezkoumáním nedávných studií z vědeckých databází. Metody: Byla provedena analýza pětiletého období (2015-2019) se zaměřením především na Českou republiku a Slovensko. Autoři také porovnávají situaci s ostatními zeměmi Visegrádské skupiny a zakládajícími členy EU. Zdrojem dat jsou statistické ročenky CAP Evropské komise. Zjištění a přidaná hodnota: ČR a Slovensko nevykazují stejný trend v podpoře mladých zemědělců z přímých plateb. Rozdílný je i způsob výpočtu přímé podpory. Analýza neodhalila žádné jednotící prvky společné pro země Visegrádské skupiny ani pro zakládající členy EU. Toto zjištění tedy poukazuje na vnitrostátní přístupy při určování přímé podpory pro mladé zemědělce. Výrazný nárůst bude znamenat zvýšení přímé podpory na 3 %, přičemž největší změnu zaznamenává ČR a Slovensko.
Description
Subject(s)
Common Agricultural Policy, direct payments, young farmers, expenditure, support, společná zemědělská politika, přímé platby, mladí zemědělci, výdaje, podpora