E. T. A. Hoffmanns Serpentina und der zeitgenössische exegetische Diskurs zu Genesis 3

Abstract

Literární interpretace v E.T.A. Hoffmanově textu Der goldne Topf oprávněně stále znovu odhalují rozporuplnost zdánlivě bezvýhradně privilegované poetické iniciace, která je v textu znázorněna svatbou mezi studentem Anselmem a hadí ženou Serpentinou. Nadřazený statut básníka, o který student Anselmus usiluje, je v textu samotném mnohým způsobem relativizován. Tento příspěvek znázorňuje ambivalenci poetické existence na dvojznačné povaze hlavní postavy Serpentiny, ve které se sbíhají tematizace dvou různých výkladů biblického hada popř. biblického příběhu Gen. 3.

Die literarischen Interpretationen entdecken in E.T.A.Hoffmanns Text Der goldne Topf zu Recht immer wieder die Widersprüchlichkeit der scheinbar ohne Vorbehalt privilegierten poetischen Initiation, die im Text durch die Hochzeit zwischen dem Studenten Anselmus und der Schlangenfrau Serpentina dargestellt wird. Der übergeordnete Status des Dichters, den der Student Aneslums anstrebt, wird im Text selbst auf verschiedene Art und Weise relativiert. Dieser Beitrag zeigt die Ambivalenz der poetischen Existenz an dem zweideutigen Charakter der Serpentina-Gestalt, in der die Thematisierung zweier Auslegungen der biblischen Paradiesschlange bzw. der Geschichte Gen. 3 zusammenläuft.