Stárnoucí populace a penzijní reformy: ekonomické dopady

Abstract

Disertační práce se zaměřuje na problematiku stárnutí populace a penzijních reforem. Demografický vývoj vede k vyššímu tlaku na veřejné finance, speciálně na penzijní výdaje, což vede k jejich růstu. Cílem práce je zhodnotit současný stav problematiky stárnutí populace a penzijních reforem z pohledu ekonomických dopadů v Evropské unii a posoudit vývoj pro Českou republiku. Pro stanovení ekonomických dopadů bylo využito faktorů s vlivem na efekt přijímané penzijní reformy (zde byl zkoumán pohled finančně-fiskální, sociální a hledisko diverzifikace) a výstupů penzijních systémů s ohledem na dlouhodobou predikci. Bylo zjištěno, že mezi klíčové determinanty efektu penzijních reforem patří výnosy 10letých dluhopisů, reálný růst ekonomiky, post-komunistická minulost země, volební cyklus a politická orientace vlády. Dále se projevil i faktor stárnoucí populace, který ale spíše reflektuje tuto skupinu jako voliče, než aby vedl k udržitelnosti penzijních systémů. Výstupy reforem ukázaly, že krizová období jsou důvodem pro opatření snižující budoucí penzijní zátěž, zatímco v ekonomicky příznivých obdobích dochází k rozvolnění opatření a ke zvyšování penzijních výdajů. Sociální hledisko ukázalo na nižší ohrožení starších osob jako jedné skupiny, ale s vyšší mírou rizika pro ženy. Uvedené vlivy faktorů byly potvrzeny na úrovni České republiky, kde došlo k analýze faktorů a vybraných výstupů pro penzijní věk, indexaci penzí a fondová schémata. Limitací výzkumu je nižší zastoupení reforem u některých pohledů (redistribuční opatření a diverzifikace). Budoucí výzkum může být zaměřen na méně zastoupené pohledy, a to prostřednictvím případových studií. Dále je zde možnost pro rozšiřování vytvořené databáze penzijních reforem a její další analýzu.