Zařazení kompenzačního cvičení do tréninkového procesu biatlonistů

Abstract

Diplomová práce se zabývá kompenzačním cvičení v biatlonu, které napomáhá k vyrovnání nadměrného a jednostranného sportovního zatížení. Cílem diplomové práce bylo zjistit vliv zařazení kompenzačních cvičení do tréninkového procesu na funkční stav pohybového aparátu biatlonistů kategorie staršího dorostu. Teoretická východiska práce se věnují charakteristice biatlonového zatížení, zraněním spojeným s přetěžováním, jednotlivým druhům kompenzačních cvičení, diagnostice pohybového aparátu a stavbě cvičební jednotky zaměřené na vyrovnávací cvičení. Výzkumná část zahrnuje popis kompenzačního programu pro vybranou skupinu biatlonistů, charakteristiku zdravotního stavu a výkonnostních parametrů probandů. Dále jsou popsány metodiky pro diagnostiku pohybového aparátu, konkrétně šlo o testy FMS dle Cooka (2010) a funkční svalové testy dle Jandy (1996) a Kabelíkové (1997). Z diagnostik pohybového aparátu bylo zjištěno, že u 87,5 % TO se po dvouměsíčním intervenčním programu zlepšila flexibilita a také funkční stav pohybového aparátu. Součástí výzkumu bylo také dotazníkové šetření realizované v prostředí českého biatlonu, které si kladlo za cíl zjistit stav využívání kompenzačních cvičení a dalších regeneračních prostředků v tréninkovém procesu. Bylo zjištěno, že 51, 9 % dotázaných trenérů zařazuje kompenzační cvičení 2-3x týdně a 73,1 % trenérů je zařazuje rovnoměrně po celý rok a nerozlišuje období ročního tréninkového cyklu.