The impact of the COVID‑19 pandemic on the health and working conditions of nurses and its implications for policies: a cross‑sectional study in Slovakia

Abstract

Zvýšená pracovní zátěž a zdravotnického personálu (ZP) zatížila kapacitu pro udržení základních zdravotnických služeb (ZS) během pandemie koronavirové nemoci 2019 (COVID-19) a zároveň je vystavila zvýšenému riziku COVID-19 a dalším následkům pro jejich zdraví. Cílem této studie bylo posoudit dopad COVID-19 na zdraví, pohodu a pracovní podmínky zdravotních sester na Slovensku a identifikovat nedostatky v politikách, které je třeba řešit, aby se zvýšila připravenost ZS na budoucí mimořádné události. Celostátní průřezová studie byla provedena mezi zdravotními sestrami v období listopad-prosinec 2021, přičemž se jednalo o období leden 2021 až listopad 2021. Pro posouzení rozdílů mezi dopadem na HW na různých úrovních péče byli respondenti rozděleni do skupin podle typu zařízení: Nemocnice-oddělení COVID-19; Nemocnice-neoddělení COVID; Ambulance nebo pohotovost; Ostatní zařízení péče. Zúčastnilo se 1170 sester, z nichž přibližně 1/3 byla do listopadu 2021 pozitivně testována na COVID-19, většinou s mírným průběhem onemocnění. Téměř 2/3 z nich uváděly dlouhodobé kovidové příznaky a asi 13 % uvedlo, že se neplánují nechat očkovat proti COVID-19. Medián hodnocení dopadu pracovní zátěže na zdraví byl 2,8 (56 % z maximálních 5), medián hodnocení duševního zdraví-pohody byl 1,9 (63 % z maximálních 3). Zkoumané dopady ve všech doménách byly nejvyšší u sester pracujících na nemocničních odděleních COVID-19. Byly zaznamenány významné poruchy zdravotní péče, přičemž k jejich zmírnění bylo poměrně často využíváno telemedicíny. Celkově asi 70 % respondentů uvažovalo o odchodu ze zaměstnání, většinou kvůli pracovnímu stresu nebo nedostatečnému platu. Naše studie ukázala, že pandemie COVID-19 představuje značnou zátěž pro zdraví, pohodu a pracovní podmínky sester na Slovensku a že velká část sester uvažuje o odchodu ze zaměstnání kvůli pracovnímu přetížení nebo nízkým platům. Měly by být přijaty strategie v oblasti lidských zdrojů s cílem přilákat, udržet a průběžně investovat do rozvoje HW, včetně připravenosti na mimořádné události a reakce na ně. Takový přístup může zlepšit odolnost a připravenost zdravotnického systému na Slovensku na budoucí mimořádné události.