Zákonné důvody vydědění

Abstract

Cílem této práce je podat ucelený výklad o jednotlivých zákonných důvodech, pro které je možné potomka vyloučit z jeho práva na povinný díl (nebo jej v něm zkrátit). Přesto, že se jedná nejen o problematiku právně zajímavou, ale také bezprostředně se dotýkající rodinných vazeb, pořizovatelé prohlášení o vydědění často nemají jasnou představu o tom, pro které chování nepominutelného dědice je možné vydědění učinit a pro které nikoliv. Přání zůstavitele tak nezřídka naráží na nekompromisní taxativní výčet důvodů, jejichž naplněním zákon vydědění podmiňuje. V úvodu práce jsou nejprve objasněny základní související pojmy jako je nepominutelný dědic, povinný díl a vydědění jako takové. Následuje rozbor jednotlivých zákonných důvodů vydědění, včetně jejich historického kontextu, neboť současná právní úprava je do jisté míry inspirována právě některými úpravami staršími. V neposlední řadě je na zákonné důvody vydědění nahlíženo ve světle judikatury a v komparaci s právní úpravou polskou, německou a rakouskou. Nelze opomenout, že díky laskavé spolupráci některých notářů obsahuje práce také pohled na praktické využívání jednotlivých vyděďovacích důvodů. Na základě zmíněných poznatků se snažím poukázat na nedostatky účinné právní úpravy a současně navrhnout její zlepšení. Neopomíjím ani bazální zhodnocení toho, zda je vůbec úprava vydědění pro společnost stále potřebná, respektive zda je nutné potomky (jakožto nepominutelné dědice) zvláště chránit a pokud ano, zda to mají být pouze oni, komu má být taková ochrana poskytována. Jde o otázky poměrně palčivé a nalezení spravedlivého řešení je o to důležitější proto, že institutem nepominutelných dědiců dochází k omezení pořizovací volnosti zůstavitele, se kterým by mělo být zacházeno více než opatrně.