Dohoda o vině a trestu a prohlášení viny

Abstract

Dohoda o vině a trestu je nový institut, který byl do trestního řízení v České republice začleněn v roce 2012. Její podstatou je dohoda mezi státním zástupcem a obviněným, který prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, a následně státní zástupce přihlédne k této skutečnosti při ukládání trestu. I přes výše uvedené je zde nutné zmínit roli soudu, jehož úkolem je schvalovat dohodu o vině a trestu. Práce se nejprve zaměřuje na odklony v trestním řízení v obecné rovině a stručně vymezuje jednotlivé odklony trestního řízení - trestní příkaz, podmíněné zastavení trestního stíhání a podmíněné odložení podání návrhu na potrestání a narovnání. Diplomová práce se následně soustředí na historický vývoj institutu dohody o vině a trestu se zaměřením na český právní řád. Hlavní důraz práce je ale kladen na analýzu současné právní úpravy dohody o vině a trestu, která od svého zavedení do českého právního řádu v roce 2012 doznala několika změn. Tyto změny (např. zrušení nutnosti povinné obhajoby nebo zrušení nemožnosti využít tento institut v případě trestního stíhání pro zvlášť závažné zločiny) jsou podrobně vysvětleny a analyzovány, stejně jako další významné aspekty: jednání o dohodě o vině a trestu, postavení poškozeného v rámci tohoto jednání, procesní postup soudu při schvalování návrhu na sjednání dohody o vině a trestu. Práce se dále zabývá institutem prohlášení viny, který s dohodou o vině a trestu souvisí. Důležité je také srovnání české a slovenské právní úpravy, kdy práce nastiňuje podobné i rozdílné aspekty a klade si otázku, zda by se v případě tohoto právního institutu bylo možné inspirovat slovenskou úpravou. Práce nastíní určitou možnost inspirace v oblasti trestání mladistvých, kdy by bylo možné v některých konkrétních případech využít dohody o vině a trestu pro mladistvé. Další možnost inspirace je pak nastíněna v oblasti ukládání trestů, kdy slovenská úprava umožňuje snížení hranice trestní sazby i pod zákonné minimum.