Sprechende Namen in den Kinder- und Hausmärchen und ihre tschechischen Äquivalente

Abstract

Die Studie konzentriert sich auf die Übersetzung sprechender Namen in den Kinder- und Hausmärchen der Brüder Grimm ins Tschechische. Sprechende Namen charakterisieren literarische Figuren anhand ihrer physischen Merkmale, psychologischen Eigenschaften oder Tätigkeiten. Sie kommen vor allem in der Kinderliteratur vor, insbesondere in Märchen, deshalb müssen sie in der Zielsprache durch geeignete, semantisch transparente Äquivalente ersetzt werden. Diese Analyse untersucht, wie diese Namen von Jitka Fučíková und Helena Helceletová übertragen wurden, die alle 200 Märchen der Brüder Grimm ins Tschechische übersetzten. Die Übereinstimmung zwischen dem Originalnamen und seiner tschechischen Übersetzung wird vor allem nach Namensmotiven bewertet, gefolgt von Denotation, Konnotation und formal-ästhetischer Äquivalenz.

Studie se zaměřuje na překlad mluvících jmen v pohádkách bratří Grimmů do češtiny. Mluvící jména se používají k charakterizaci literárních postav na základě jejich fyzických rysů, psychologických vlastností nebo činností. Nejčastěji se vyskytují v dětské literatuře, zejména v pohádkách, což vyžaduje jejich nahrazení vhodnými, sémanticky transparentními ekvivalenty v cílovém jazyce. Tato analýza zkoumá, jak byla tato jména přeložena Jitkou Fučíkovou a Helenou Helceletovou, které přeložily všech 200 pohádek bratří Grimmů do češtiny. Shoda mezi původním jménem a jeho českým překladem je hodnocena především z hlediska motivů pojmenování, následně denotace, konotace a formálně-estetické ekvivalence.

The study focuses on the translation of speaking names in the fairy tales of the Brothers Grimm into Czech. Speaking names are used to characterize literary characters based on their physical traits, psychological attributes, or activities. They are most commonly found in children's literature, particularly in fairy tales, which makes it essential to replace them with appropriate, semantically transparent equivalents in the target language. This analysis examines how these names were translated by Jitka Fučíková and Helena Helceletová, who rendered all 200 Brothers Grimm fairy tales into Czech. The correspondence between the original name and its Czech translation is evaluated primarily in terms of naming motives, followed by denotation, connotation and formal-aesthetic equivalence.