Incident Namamugi v britsko-japonských vztazích

Abstract

Poté, co bylo Japonsko donuceno hrozbou zásahu západních lodí otevřít své přístavy Spojeným státům a následně evropským mocnostem, došlo k vynucení soustavy nerovných smluv mezi Japonskem a západními mocnostmi. Tento vývoj vedl ke vzniku hnutí sonnó džói, jež vedli mladí samurajové požadující návrat politické moci do rukou císaře a vyhnání cizinců. Kritizovali proto vládnoucí tokugawský šógunát pro jeho slabou zahraniční politiku. Jejich záměrem bylo opětovné uzavření země a ukončení obchodu se západem. Aby tohoto cíle dosáhli, zahájili sérii útoků proti úředníkům šógunátu a zahraničním občanům. Jedním z nejvýznamnějších z těchto incidentů byla vražda britského obchodníka Charlese Lennoxe Richardsona, kterou spáchali samurajové z knížectví Sacuma. Na rozdíl od předchozích útoků bylo nyní možné viníky identifikovat. Britský vyslanec v Japonsku plukovník Edward Neale proto požadoval jejich potrestání a vyplacení odškodného jak od šógunátu, který nedokázal útoku zabránit, tak od knížectví Sacuma. Tokugawská vláda se snažila vzdorovat pomocí zdržovací taktiky. Když však čelila možné námořní demonstraci, musela ustoupit a odškodné vyplatit. Sacuma se rozhodla britským požadavkům postavit. Z toho důvodu bylo její hlavní město následně britskými loděmi ostřelováno. Výsledkem bylo přehodnocení proticizineckého postoje knížectví a podepsání dohody o reparacích.