Analýza efektivity distanční výuky na 1. stupni ZŠ

Abstract

Tato diplomová práce se zabývá problematikou distanční výuky na 1. stupni základních škol. Práce je rozdělena ne teoretickou a praktickou část. V teoretické části práce jsme se zaměřili obecně na pojem učení, formy výuky, formy distanční výuky, dále na rozdíl mezi off-line a on-line výukou, kterou můžeme dále rozlišit na synchronní a asynchronní. Pomocí tematických zpráv České školní inspekce jsme popsali, jak probíhala distanční výuka ve školním roce 2019/2020 a ve školním roce 2020/2021. Rovněž jsme se zaměřili na to, kolik žáků se do distančního vzdělávání podařilo zapojit a jakým způsobem, zda došlo k nějakému zlepšení oproti jaru 2020, kdy jsme se poprvé s distanční výukou setkali a jestli se nějak kvůli distanční výuce změnil obsah vzdělávání. Dále jsme popsali bariéry distanční výuky, zásady efektivní distanční výuky a pojem hodnocení, který jsme nejprve popsali a následně jsme se zaměřili na to, jak se hodnotilo během distanční výuky. Ke tvorbě teoretické části jsme použili odbornou literaturu, internetové zdroje, zprávy z šetření České školní inspekce, doporučení MŠMT a vlastní zkušenosti. Praktická část je tvořena výzkumem, pro který jsme vybrali dotazníkové šetření. Vytvořili jsme celkem dva dotazníky. Jeden byl zadán žákům a druhý učitelům na 1. stupni základní školy. Všechny odpovědi z dotazníku jsme pak vyhodnotili a zobrazili pomocí grafu. Cílem práce bylo poukázat na to, jak byla distanční výuka efektivní, jaké její výhody a nevýhody pozorovali žáci a učitelé, s jakými obtížemi se setkali a zda měla distanční výuka nějaký přínos.