Paměti Michela Stüelera (1629–1649) jako zdroj pro historické i jiné vědní disciplíny

Abstract

Krupský měšťan a koželuh Michel Stüeler, po určitý čas rovněž místní bergmistr, si patrně mezi lety 1615–1657, kdy zemřel, vedl vlastnoruční paměti, z nichž se do dnešních dnů dochovala v opise část z období 1629–1649. I ta je ovšem svým rozsahem a záběrem zcela mimořádná, byť dosud byla veřejnosti prakticky neznámá. Tento příspěvek se pokouší naznačit možnosti Stüelerových pamětí při využití různými vědními disciplínami. Primárně by se mělo jednat o germanistiku, která by tento jazykově německý zdroj zasadila do rámce soudobého německého písemnictví a zhodnotila jej po lingvistické stránce. Široké spektrum možností se nabízí rovněž pro toponomastiku a historickou geografii, případně regionalistiku ústeckého regionu a saského příhraničí. Donedávna spíše výjimečné pozornosti se Stüelerovi už dříve dostalo z řad specialistů na paleometeorologii, kteří na jejím základě porovnali klimatické změny během 30. a 40. let 17. století. S počasím u Stüelera, provozujícím polnosti, zahrady, sady i vinice, pochopitelně nejúžeji souviselo zemědělství, pro něž pisatel přináší velké množství poznatků, na předních místech v oboru pomologie. Ani řemeslná výroba nezůstává pozadu, prim hrají koželužství, pivovarnictví a hornictví. Dějinám hmotné kultury Stüeler poskytne informace o svém domě, o jeho vybavení, o stravování i oblékání, dějinám vojenským údaje o válečných událostech v regionu a o svém pohledu na soldatesku, trestně-právním studiím případy kriminalizovaného počínání svých současníků. Jako osobní, v podstatě necenzurovaná výpověď konkrétní historické osobnosti mohou být Stüelerovy paměti vynikajícím zdrojem pro výzkumy i na polích sociologie, psychologie a psychiatrie, dějin mentalit nebo sociální antropologie. Podobně docenit je mohou i dějiny lékařství, sexuologie a minimálně okrajově i ostatních disciplín (zoologie, botanika, metalurgie…).