Implant-bone-interface: Reviewing the impact of titanium surface modifications on osteogenic processes in vitro and in vivo

Abstract

Titan se běžně a úspěšně používá v zubních a ortopedických implantátech. Nicméně, pacienti stále musí čelit riziku selhání implantátu z různých důvodů, jako např. uvolnění implantátu nebo infekce. Riziku uvolnění implantátu lze čelit pomocí optimalizace osteointegrační kapacity implantovaných materiálů. Úpravy povrchu implantátu jako jsou strukturování, zdrsnění a biologická aktivace ve prospěch osteogenních diferenciace byly rozsáhle studovány. Klíčový faktor pro úspěšnou stabilní dlouhodobou perspektivu integrace je počáteční buněčná reakce na materiál implantátu. Proto interakce buňka-implantát, která je závislá na parametrech povrchu v návrhu implantátu, musí být zohledňována při návrhu implantátu. Tato „review“ práce začíná základními informacemi o interakcí buněk s materiály a o běžných technikách povrchových úprav. Poté je zkoumán a diskutován aktuální stav výzkumu v oblasti dopadu osteogenních procesů a dále jsou zkoumány a diskutovány in vitro a in vivo rekace, které jsou vyvolany různými povrchovými úpravami, s cílem poskytnout informace o aktuálně používaných a vyvíjejících se úpravách implantátů techniky pro zlepšení osteointegrace.