Klasická hudba jako symbol moci

Abstract

Ve své bakalářské práci zkoumám symbolickou i praktickou roli klasické hudby v souvislosti s mocenským (především politickým a společenským) postavením. V první části této práce se zabývám tím, co vlastně málo známý žánr hudební vědy ,,hudební sociologie" je, jakou má stručnou historii (především v českém kontextu) a co můžou být příčiny ústraní tohoto žánru. Na základě sociologické perspektivy se zamýšlím nad důsledky absence tohoto žánru a zmiňuji potenciál, který hudební sociologie má (v praktické i teoretické rovině). Rovněž používám perspektivu hudební sociologie v oblastech, kde dosud nebyla využita a kde chybí rozvinutí jejího potenciálu, jako např. v oblasti financování kultury či v dějinách hudby a historicko-politických výkladech. Zaměřuji se i na interpretaci vkusu především v souvislosti s klasickou hudbou; jedná se o individuální rozhodování, nebo ještě v době před globalizací již jedinci rozhodovali o vkusu? Existuje vůbec vkus, nebo se jedná o stylizaci a kulturní kapitál jedinců, který je pak využíván? Nakolik zásadní je hudba v kulturním kapitálu jedinců? Zde plynule představuji teze o klasické hudbě sociologa T. Adorna. Pro srozumitelnost v BP stručně popisuji i metodologii, kterou jsem zvolila (včetně zdůvodnění) a detailní postup, který jsem použila pro přípravu, realizaci i interpretaci výzkumu. Samotná praktická část (výzkum) a zaměřena na kvalitativní výzkum, hloubkové polostrukturované rozhovory se třemi vládními političkami a politiky, se kterými jsem diskutovala o jejich vztahu k hudbě, hudebním životě a o tom jak jejich vztah k hudbě zasahuje do jejich osobního i profesního života a kde se tyto aspekty vzájemně prolínají. Získaná data následně použiji k doplnění kontextu informací získaných v předchozí části.