Koncentrace v civilním procesu

Abstract

Diplomová práce se zaměřuje na současnou podobu koncentrace ovlivněnou přístupem Nejvyššího soudu a zhodnocení, zda se stále dá mluvit o koncentraci navozené ex lege nebo jde o koncentraci navozenou k okamžiku, který určí soud. Dále se práce zabývá tím, zda byl skutečně naplněn předpokládaný účel koncentrace, a to urychlení řízení. Na tomto místě přináší práce různé možnosti, jak urychlit řízení již v písemné fázi přípravy před jednáním. Právě kvalitní příprava může přispět k tomu, aby došlo k včasné koncentraci, aniž by bylo třeba okamžik předem přesně určovat. Ať už zákonodárce zavede koncentraci zákonnou nebo prvky koncentrace soudcovské, vždy musí nechat soudu takovou volnost, aby mohl koncentraci aplikovat v souladu s rovností a předvídatelností soudního rozhodování. Zákonná koncentrace nastolená k určitému předem danému okamžiku se stává v tomto ohledu velice problematickou a může se tak stát, že soud s cílem naplnit rovnost účastníků řízení a předvídatelnost soudního postupu, bude koncentraci obcházet. Tímto postupem bude i nadále docházet k průtahům v řízení.

Description

Subject(s)

koncentrace řízení, princip rovnosti, princip předvídatelnosti soudního rozhodování, příprava jednání, poučovací povinnost soudu, neúplná apelace

Citation

Collections

OPEN License Selector