Otázka (ne)přiznání náhrady nákladů za zastoupení advokátem v soudním řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

Abstract

Tento příspěvek se zabýval otázkou ne/přiznání náhrady nákladů za zastoupení advokátem v soudním řízení vedeném o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. V občanském soudním řízení platí obecná zásada o tom, že úspěšnému účastníkovi soudního sporu, pokud je zastoupen advokátem, je přiznávána náhrada za zastoupení advokátem, a to dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Tato zásada měla dlouho své uplatnění i ve sporech o zrušení a vypořádání (obecného) podílového spoluvlastnictví. Ústavní soud zpočátku tuto zásadu potvrzoval i prostřednictvím své nálezové judikatury. V posledních několika letech však dochází k výraznému posunu v tom směru, že ten samý Ústavní soud tzv. „otáčí“ svoji původní judikaturu úplně jiným směrem a v poslední době naopak začíná rozhodovat tak, že se náhrada za zastoupení advokátem se v tomto typu řízení přiznávat nemá. Cílem tohoto příspěvku bylo zejména seznámit posluchače s průběhem rozhodovací praxe Ústavního soudu v těchto záležitostech a vysvětlit příčiny a důsledky těchto změn.

This contribution dealt with the issue of non-awarding compensation for representation by a lawyer in court proceedings conducted on the cancellation and settlement of co-ownership. In civil court proceedings, the general principle applies that a successful party to a lawsuit, if represented by a lawyer, is awarded compensation for representation by a lawyer, according to the Decree of the Ministry of Justice No. 177/1996 Coll., on lawyers' fees and compensation for the provision of legal services (hereinafter referred to as the "lawyer's tariff"). This principle has long been applied in disputes on the cancellation and settlement of (general) co-ownership. The Constitutional Court initially confirmed this principle through its case law. However, in the last few years, there has been a significant shift in the direction that the same Constitutional Court, the so-called "turns" its original case law in a completely different direction and recently, on the contrary, has begun to decide that compensation for representation by a lawyer should not be awarded in this type of proceedings. The aim of this contribution was mainly to familiarize the audience with the course of the Constitutional Court's decision-making practice in these matters and to explain the causes and consequences of these changes.