Náboženství a tanec – komparace perspektivy fenomenologie náboženství s poznatky kognitivní vědy o náboženství

Abstract

Kognitivní věda o náboženství představuje v současném akademickém studiu náboženství velmi výrazný směr. Lze ji také považovat za kritickou reakci na fenomenologii náboženství, která sblížila religionistiku s konfesijními přístupy. V religionistice totiž po dlouhou dobu převládalo protekcionistické paradigma, reprezentované především zmíněnou fenomenologií náboženství. Objevila se proto silná potřeba oživit naturalistický a redukcionistický přístup ke studiu náboženství a založit výzkum na vědeckých základech. Kognitivní věda o náboženství se proto proklamativně přihlásila k tzv. druhé vlně konsilience a snaží se integrovat metodologii přírodních věd do výzkumu náboženství (naturalismus, redukcionismus, explanace, experiment, hypotézami řízený výzkum). Na příkladu fenoménu tance a jeho vztahu k náboženství bude přímo poukázáno, jakým způsobem zvolení jednoho nebo druhého teoretického rámce výrazně ovlivňuje celý výzkum – nejen to, jak je o daném problému uvažováno, ale především explanační potenciál a verifikovatelnost výsledků, které z daného výzkumu vyplývají.

Cognitive science of religion represents a significant stream in the current academic study of religion. It can also be considered a critical reaction to the phenomenology of religion, which converged religious studies on confessional approaches. For a long time, the protectionist paradigm, represented above all by the aforementioned phenomenology of religion, prevailed in the study of religion. Therefore, there was a strong need to revive the naturalistic approach to the study of religion and to base research on scientific foundations. Cognitive science of religion has committed itself to the so-called second wave of consilience and seeks to integrate the methodology of natural sciences into the research of religion (naturalism, reductionism, explanation, experiment, hypothesis-driven research). The comparison of the perspective of the phenomenology of religion with the findings of the cognitive science of religion will be illustrated by the case of dance. It will directly show how the choice of one or the other theoretical framework significantly affects the whole research. The difference is not only in the way the problem is considered but especially the explanatory potential and verifiability of the results.