Uplatňování zásady koncentrace v postupech podle stavebního zákona

Abstract

Předkládaná diplomová práce se zabývá uplatněním zásady koncentrace v postupech dle stavebního zákona. S ohledem na významnou legislativní změnu v podobě přijetí nového stavebního zákona (zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon) a relativně dlouhému období uplatnění předchozího stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), práce pracuje s oběma právními normami. Vlastní cíl práce pak spočívá v poskytnutí uceleného pohledu na uplatnění koncentrační zásady v řízeních vedených dle výše uvedených zákonů. Úvodní kapitoly jsou věnovány obecné charakteristice zásady koncentrace a podmínkám jejího užití v režimu správního řádu jako obecné právní úpravy správního řízení. V první polovině práce je zároveň rozebíráno uplatnění zásady koncentrace v režimu zákona č. 183/2006 Sb., zejména pak v tzv. územním a stavebním řízení. Při rozboru dané problematiky práce vychází především z dosavadní judikatury, kdy ustálená rozhodovací praxe soudů poukazuje na přirozené limity užití koncentrační zásady. Druhá polovina práce se pak zaměřuje na uplatnění koncentrace v režimu nového stavebního zákona, respektive na popis významných změn, které sebou nový stavební zákon přinesl. Diplomová práce se tak přirozeně nevyhýbá vzájemné komparaci obou právních norem a v případě identifikace potencionálně problematických míst nové právní úpravy práce navrhuje jejich legislativní řešení pro futuro. Zvláštní pozornost je kladena na popis zcela nové úpravy odvolacího řízení a soudního řízení správního a s nimi spojeného principu apelace. V těchto kapitolách práce popisuje vybrané problémy, které sebou uplatnění koncentrační zásady přináší (např. potencionální oslabení soudní ochrany veřejných zájmů v územním plánování). Nejvýznamnější poznatky nashromážděné v průběhu psaní diplomové práce jsou potom přehledným způsobem shrnuty v jejím závěru.