Vývoj francouzského jazyka (vybrané období)

Abstract

Tato bakalářská práce nazvaná L'évolution de la langue française (période choisi) (Vývoj francouzského jazyka (vybrané období)) se skládá z celkem osmi kapitol. První část obsahuje tři teoretické kapitoly, druhá část pak pět úryvků francouzských děl z období středověku. V první kapitole pojmenované La naissance de la langue française - Quand, comment et de quoi était-elle créée (Zrod francouzského jazyka - Kdy, jak a z čeho vznikl?) se zabýváme vznikem francouzského jazyka a vlivy, které měly na tomto vzniku podíl. Tato kapitola se zabývá jednotlivými kmeny, které v té době obývaly území dnešní Francie, vlivem římských kolonizátorů, kteří na toto území přinesli latinu a křesťanskou víru, dále se zaobírá důvody, které způsobily, že se jazyk, který byl užíván místním obyvatelstvem, nevyvíjel jednotně na celém území, sleduje jeho vývoj v období od úpadku latiny po pádu Římské říše až po její znovuzrození v období karolinské renesance za vlády franckých králů. Druhá kapitola La périodisation du Moyen Âge et son contexte littéraire, historique et social (Periodizace středověku a jeho literární, historický a sociální kontext) má za cíl určit historické události, které tvoří pomyslné mezníky ohraničující období starověku, středověku a novověku. Tři podkapitoly obsahují podrobnější informace týkající se tří epoch středověku (raného, pozdního a vrcholného) a jejich sociálního, historického a literárního pozadí. Tato kapitola si klade za cíl seznámit čtenáře s politickým a sociálním vývojem na území středověké Francie a propojit historický a literární kontext jednotlivých období. Třetí kapitola nazvaná Les notions de syntaxe de l'ancien français (Základy syntaxe středověké francouzštiny) se soustředí na některá základní syntaktická pravidla středověké francouzštiny. Tato kapitola obsahuje pět podkapitol zaměřených na jednotlivé gramatické třídy a vybrané jazykové jevy, se kterými se můžeme setkat při studiu středověké francouzštiny. Kapitola se zabývá především různými větnými konstrukcemi užívanými ve staré francouzštině a rozdíly ve slovosledu v jednotlivých konstrukcích, dále skloňováním jmen, rozlišováním rodu mužského a ženského, a cas-régime a cas-sujet (změna tvaru jmen v závislosti na jejich funkci ve větě), jednotlivými druhy členů a pravidly jejich užití, rozdíly mezi přídavným jménem slovesným, příčestím (participiem) a přechodníkem (gerundiem) a nakonec negací. Jak již bylo zmíněno, druhá část této práce obsahuje pět úryvků z francouzských děl pocházejících z různých období středověku. První z nich, Les Serments de Strasbourg (Štrasburské přísahy), zástupce raného středověku, je uznáván jako nejstarší francouzská literární památka. Druhý úryvek, Cantil?ne de Sainte Eulalie, je zástupcem raně středověké náboženské literatury. Prvním zástupcem vrcholného středověku je skladba Bisclavret od autorky Marie de France, představitelky dvorní literatury, druhým zástupcem je bajka Brunain, la vache au pr?tre Jeana Bodela, ukázka měšťanské literatury. Pozdní středověk, jeho úpadek a bída, jsou reprezentovány slavnou baladou François Villona Je meurs de soif aupr?s de la fontaine (Já u pramene jsem a žízní hynu). U každého z úryvků se nachází krátký text s informacemi o autorovi, shrnutí děje, zařazení do literárního kontextu dané doby (zda do něj dílo zapadá či ne), zmínka o tom, čím je dílo význačné, a porovnání jednotlivých děl. Dále nám tato díla slouží pro praktickou demonstraci syntaktických pravidel, která jsou teoreticky rozebrána v první části práce. Tato bakalářská práce je určena všem milovníkům historie a francouzské literatury a těm, kteří shledají téma historického vývoje francouzského jazyka zajímavým.