Roč.11, č. 1 (2021)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item XIX. setkání historiků a příznivců orální historie na hradě Sovinci, 10. – 11. června 2021(viaCentrum, 2021) Schindler-Wisten, Petra
Item Hradec po patnácté, tentokrát online – zpráva z konference České, slovenské a československé dějiny 20. století(viaCentrum, 2021) Skála, Marek; Jonák, PavelItem Ženy‑matky v době covidové – narativní šetření v Plzeňském kraji(viaCentrum, 2021) Fritzová, MarieJiž více než rok se potýkáme s celosvětovou pandemií coronaviru (COVID-19). Hlavním cílem předkládané studie je zmapovat celkový dopad pandemie na život žen v Plzeňském kraji. Konkrétně se jedná o skupinu ženy‑matky, která je obecně vnímány jako jedna z nejohroženějších skupin společnosti (co se týká psychic‑ kých a ekonomických dopadů). Předkládaná studie vychází z několika kvali‑ tativní rozhovorů provedených v únoru 2021 s ženami‑matkami v Plzeňském kraji. Pandemie v České republice dlouhou dobu nebyla pod kontrolou, i když paradoxně společnost byla téměř nepřetržite sevřena nejrůznějšími restrikcemi a omezeními. České republika jako jedna z mála zemí téměř na rok uzavřela svoje školství, byla vyžadována sociální izolace mezi rodinami a přáteli, na dru‑ hou stranu však zůstaly otevřené některé obchody a firmy. Výsledky těchto nevy‑ vážených zásahů do života narátorek jsem se pokusila zmapovat v předkládané studii.Item Lamentační narativ a exaltovaná sebeprezentace v orálně‑historických rozhovorech s hudebníky na volné noze během pandemie koronaviru(viaCentrum, 2021) Vacek, PřemyslPříspěvek se zabývá dopady pandemie koronaviru SARS‑CoV-2 na profesní a osobní život hudebníků na volné noze. Během orálně‑historického výzkumu navazujícího na dřívější projekt (diplomová práce) jsem se zaměřil především na způsoby, kterými jsou tyto dopady reflektovány aktéry historicky poučené interpretace staré hudby. Emotivně vyhrocené reprezentace složité profesní i osobní situace, související s protikoronavirovými opatřeními, často nabývají lamentačního charakteru, v němž narátoři zdůrazňují svou roli oběti. Text přináší i pohled tazatele – insidera na specifika vedení orálně‑historických rozhovorů v době pandemie.Item Virus v televizi – sonda do výroby zpravodajství ČT během koronavirové krize(viaCentrum, 2021) Šenkýř, JanPráce na základě rozhovorů s deseti reportéry a moderátory České televize dokumentuje okolnosti výroby zpravodajství v době, kdy vláda přijímala bezprecedentní opatření ve snaze zabránit šíření nového typu koronaviru. Přináší svědectví novinářů z nejturbulentnějšího období a snaží se to, jak vnímali zásahy státu i vynucené změny ve výkonu vlastní práce, zasazovat do kontextu. Reflektuje i roli novinářů a to, jak ji sami chápali. Zabývá se i tím, zda zejména v čase nástupu krize měli žurnalisté prostor na pečlivější promýšlení každodenního zpravodajství.Item Covido, ergo zoom! Metodologické, technické a etické aspekty distančně vedených rozhovorů v období pandemie Covid-19(viaCentrum, 2021) Hlaváček, JiříStudie se zaměřuje na problematiku metodologických, technických a etických aspektů distančně vedeného rozhovoru v podmínkách pandemie Covid19 s důrazem na metodu orální historie. Autor se postupně věnuje možným kladům i záporům rozhovorů, které probíhají za využití moderních informačních technologií a zpravidla jsou vedeny na dálku bez přímého osobního kontaktu s respondentem výzkumu. Cílem textu je poskytnout základní vhled do této pro‑ blematiky, upozornit na možná úskalí a současně nabídnout obecná doporučení (tj. zásady dobré praxe) pro přípravu a správné vedení distančních rozhovorů. Autor v tomto ohledu vychází nejen z vlastních zkušeností s nahráváním rozhovorů v období pandemie, ale také z akademických diskusí se studenty a student‑ kami, a též z doporučení zahraniční orálně‑historické komunityItem K otázce důvěry. Covid-19 jako inhibitor, či katalyzátor vztahu narátor‑tazatel?(viaCentrum, 2021) Bortlová‑Vondráková, HanaAutorka se v článku zamýšlí nad proměnami dynamiky orálně‑historického výzkumu, který dokončovala v době začínající pandemie covidu-19 na jaře 2020. V měsících tzv. první vlny pracovala s narátory na autorizacích původních transkriptů i rozhovorů určených pro knižní vydání. Poznatky, které v článku předkládá, se týkají převážně praktických otázek z oblasti aplikované etiky/profesní etiky. Věnuje se zejména rovině důvěry v orálně‑historickém výzkumu a hodnotí, do jaké míry pandemické okolnosti tuto ze své podstaty velmi křehkou kvalitou či dimenzí orálně‑historického výzkumu modifikovalyItem Krize jako výzva, nebo výmluva? Některá úskalí realizace orálněhistorických projektů v průběhu „covidové“ krize (a po ní)(viaCentrum, 2021) Krátká, LenkaText akcentuje klíčová témata realizace (zejména) orálněhistorických projektů v době krizí, respektive globální koronavirové krize, která v tomto ohledu slouží jako modelový příklad. Autorka věnuje pozornost především dopadům krize na realizaci rozhovorů, od proměny zájmu a priorit narátorů či narátorek, přes jejich intenzivní kontakty s výzkumníky v době po realizaci rozhovoru, až po proměnu vztahu tazatel–narátor v návaznosti na zdravotní rizika. Dotýká se také tématu prohloubení „psychoterapeutické“ role tazatele či tazatelky v projektech, pokud jsou realizovány v době krizí.Item Jak pandemie covidu-19 mění orální historii: příběhy doby koronavirové v anglo‑americkém digitálním prostředí(viaCentrum, 2021) Švaříčková Slabáková, RadmilaPandemie koronaviru (covidu-19) na jaře 2020 změnila svět. Zároveň se vynořily různé iniciativy, jejichž cílem bylo zachovat tento historický moment pro budoucí generace. V anglo‑americkém prostředí převládly projekty, které měly prostřednictvím internetu sesbírat osobní příběhy veřejnosti o tom, jak pandemii prožívá. Studie se zabývá tím, kdo byli iniciátoři těchto projektů, proč chtěli příběhy o prožívání pandemie získat, jaká byla forma a obsah těchto příběhů. Výsledky analýzy shrnuté ve studii naznačují, že pro orální historii znamenala pandemie zásadní zkušenost: většina projektů se neodvolávala na orální historii, přesto se jejich výsledky od orálněhistorických projektů příliš nelišily. Orální historie se stala rychlejší, kratší, odehrávala se někdy zcela výhradně v digitál‑ ním prostředí, dokonce bez přispění orálního historika. Budoucnost ukáže, co z těchto znaků krizové formy orální historie zůstane zachováno.Item Orální historie v oku hurikánu. Reflexe terénního výzkumu koronavirové krize v České republice a v zahraničí(viaCentrum, 2021) Vaněk, Miroslav; Wohlmuth Markupová, JanaČlánek přináší první reflexi terénního výzkumu koronavirové krize v České republice a nabízí taktéž přesahy do zahraničí. Nejprve charakterizuje motivace autorů, kteří se orální historii dlouhodobě věnují, dále popisuje tři typy pramenů, které se jim díky spolupráci se studujícími a absolventy navazujícího magister‑ ského programu Orální historie – soudobé dějiny na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy podařilo od března 2020 získat. Jedná se především o dení‑ kové zápisy z období vyhlášených nouzových stavů v ČR, fotografie, zachycující každodenní život v pandemii, a sbírku orálně‑historických rozhovorů. Na závěr autoři nabízejí vhled do zahraničního kontextu jejich činnosti.
