Roč.14, č. 1 (2024)

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Showing 1 - 7 out of 7 results
  • Item
    Ukrajina, ukrajinština a Češi v počátcích dvacátého století
    (viaCentrum, 2024) Breitfelder, Miroslav
    Studie se zabývá vztahem české veřejnosti i československých politiků a vědců k Ukrajině a Ukrajincům v počátcích 20. století. Zaměřuje se na Ukrajinské národní obrození, které se snažilo obnovit ukrajinský jazyk a kulturu, a na politickou snahu o autonomii v rámci Ruska a později nezávislost na Ruském impériu. Text analyzuje postoje významných osobností, jako byli Tomáš Garrigue Masaryk, Hippolyt Boczkowski, Mychajlo Hruševskyj a Jaromír Nečas, kteří se aktivně zajímali o ukrajinské hnutí a snažili se Československo zapojit do podpory ukrajinské nezávislosti. Text také dokumentuje příchod ukrajinských exulantů do Československa po ruském bolševickém puči a analyzuje, jak se česká společnost v té době učila chápat ukrajinskou otázku.
  • Item
    Využití českých filmů a seriálů ve výuce prvorepublikových dějin každodennosti na základě obsahové analýzy vybraných učebnic
    (viaCentrum, 2024) Tomanová, Tamara
    Text studie podává výsledky obsahové analýzy vybraných českých středoškol ských učebnic dějepisu a učebnic dějepisu pro základní školy s cílem reflektovat jejich zaměření na dějiny meziválečné každodennosti v Československu, a to i v souvislosti se zařazováním odkazů na audiovizuální materiály. Na základě stanovené analýzy dat i zadaných teoretických východisek jsou poté v práci navrženy konkrétní postupy pro učitele dějepisu, jejichž záměrem je představit nové možnosti prezentace prvorepublikových dějin každodennosti ve výuce, a to ve spojení s audiovizuálními didaktickými médii, v tomto případě zejména s výběrem české filmové a seriálové tvorby od roku 1945 až do současnosti včetně zařazení dobové a protektorátní filmové tvorby. Představený audiovizuální mate riál si tak klade za cíl rozšířit témata z dějin české meziválečné každodennosti, o kterých se analyzované učebnice dějepisu zmiňují, ale blíže je nespecifikují.
  • Item
    Orální historie v biografickém a tematickém vý- zkumu: dva ideálně -typické výzkumné přístupy a jejich specifika
    (viaCentrum, 2024) Wohlmuth Markupová, Jana
    Tento článek se pokouší pojmenovat a charakterizovat to, co nazývá dvěma ideálnětypickými přístupy v orálně historických výzkumech, tedy výzkum bio grafický a tematický. Po prvotním rozlišení je text dále komparuje, a to v ně kolika oblastech: od samotného výběru tématu po výběr a oslovení narátorů až po dojednání spolupráce, natáčení a zpracování pořízených orálně historických rozhovorů. Snaží se přitom vystihnout specifika každého z nich jakož i upozornit na možná rizika, která s sebou nesou.
  • Item
    Národní očista podle malého retribučního zákona – Případy z tabákové továrny v Písku
    (viaCentrum, 2024) Schwubová, Martina
    V tomto textu se zaměřuji na proces národní očisty v poválečném obdo bí. Popisuji její průběh a jednotlivá provinění vycházející z malého dekretu. Přibližuji situaci v tabákové továrně ve městě Písek a rekonstruuji některé kau zy, tak jak bylo možné je vyčíst z archivních materiálů. Čtenáři si mohou udělat představu o chování zaměstnanců v době okupace a na pěti vybraných přípa dech nahlédnout do protektorátní každodennosti. Uvádím nejčastější obvinění, poměr pohlaví i počet odsouzených a osvobozených osob z tabákové továrny. Vliv na časově omezený proces mohl mít pracovní status zaměstnance. V sou boru případů z tabákové továrny se nedořešené případy týkaly pouze osob penzionovaných. Tyto kauzy nestihla trestní komise rozhodnout a po skončení očisty byly převedeny na řádné soudy.
  • Item
    Diferenciace narativů o československých legiích v orálně-historických rozhovorech s Rusy žijícími v Česku
    (viaCentrum, 2024) Zavorotchenko, Igor; Šulc, Irina
    Koncem roku 2022 byl dokončen výzkumný projekt „Čeští Rusové a křižovatky moderních a soudobých dějin: životopisné interview“. Výzkum trval necelé tři roky, od dubna 2020 do prosince 2022. Výzkumný tým zajímal vztah českých Rusů ke klíčovým otázkám moderních českoruských dějin, mezi něž patřil ze jména příběh československých legií (1914–1918). Při diskusi a interpretaci to hoto problému v rozhovorech se objevilo několik dominantních narativů. Záro veň je vidět, že hodnocení československých legionářů jako historických aktérů je do jisté míry homogenní, a to většinou spíše negativního charakteru. Autoři příspěvku se proto zamýšlí nad tím, do jaké míry je to dáno především speci fickou postsovětskou perspektivou narátorů a do jaké míry s tím souvisejícím hodnocením působení československých legionářů na území bývalého ruského impéria v době občanské války.
  • Item
    Od orální historie až k odborným esejím
    (viaCentrum, 2024) Fritzová, Marie