We research in biology circle at secondary school

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Showing 1 - 11 out of 11 results
  • Item
    Popularizace vědy ve volnočasových aktivitách žáků SŠ: biologie
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Vágnerová, Petra; Mergl, Michal
    Tento modul/kurz je zaměřen na následující témata v kontextu věkové skupiny žáků středních škol: motivace k zájmu o studium technických a přírodovědných oborů, možnosti a typy popularizace vědy, získávání informací z nejnovějších vědeckých výzkumů, náměty pro aktivity zájmového kroužku, náměty projektů, experimentů, tipy na exkurze apod.
  • Item
    Jak dlouhá je žížala?
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Mergl, Michal
    Na otázku, jak dlouhá je žížala, by asi každý odpověděl: „Tak, jak ji natáhnu.“ Ale jak je obyčejná žížala skutečně dlouhá? Vyzkoušejte si jednoduchý pokus a odhalte, co má společného žížala a láhev minerálky v plastové láhvi.
  • Item
    Živočichové v aerofytickém mechu
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Mergl, Michal
    Aerofytický mech je snadno dostupným materiálem pro praktická cvičení téměř kdekoliv a v kteroukoliv roční robu. Lze v něm demonstrovat několik skupin mikroskopických živočichů pomocí běžné mikroskopické techniky.
  • Item
    K čemu je dobrá šilhavost
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Mergl, Michal
    Ploštěnky jsou živočichové, na kterých lze velmi snadno demonstrovat schopnost živočichů rozlišit směr, ze kterého přichází světlo. Při laickém pohledu toto přizpůsobení připomíná šilhavost. Ploštěnka se pak pohybuje směrem od světla, až se dostane do místa zastíněného, kde je intenzita světla nejnižší. Na takovém místě je ploštěnka ukryta před nepřáteli.
  • Item
    Evoluce na stole v Petriho misce
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Pavelka, Jaroslav
    Cílem je prakticky prokázat, zda mutace vznikají v organismu spontánně, nebo jako odpověď na vliv prostředí. Tedy způsobem přirozeného výběru popsaným Darwinem, nebo jak se domníval Lamarck, že se organismy přizpůsobují pouze díky okolnímu prostředí. Většina lidí, zvláště laičtí kritici Darwina, nechápou ani základní principy evoluce a oba přístupy směšují. Tímto experimentem je možno studenty naučit některým evolučním principům a nechat je vyzkoušet si jednoduchou práci s kultivací bakterií. Původní experiment provedli Max Delbrück a Salvador Luria v roce 1943, v roce 1969 získali Nobelovu cenu zčásti právě za tuto práci. Se studenty je možno provést jednodušší modifikaci, kterou provedl Newcombe v roce 1949 a publikoval v Nature, (Newcombe 1949). Studenti sami ověří, zda mutace vznikají cíleně, nebo náhodně.
  • Item
    Testování karcinogenních a mutagenních látek v našem okolí a stravě
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Pavelka, Jaroslav
    Cílem je v teoretické rovině přiblížit studentům princip mutageneze a karcinogeneze a odlišení obou pojmů, aby bylo zřejmé, že každý karcinogen je mutagenem, ne u každého mutagenu však lze prokázat karcinogenní aktivitu. V praktické části mohou studenti provádět řadu jednoduchých testů, aby zjistili mutagenní charakter látek, které je obklopují.Testovacím modelem by mohla být Drozofila melanogaster, která je ideální genetickým modelem. Mutace jsou snadno rozeznatelné v binokulárním mikroskopu nebo pod silnou lupou. Pokusy se budou zaměřovat na možné chemické mutageny, které se mohou rozpustit v potravě muších larev, (zbytky vykouřených cigaret, podezřelé potraviny, čisticí prostředky, spáleniny jídel, plasty apod.). Studenti si během těchto pokusů osvojí jednoduchý chov nenáročného hmyzu a práci s binokulárním mikroskopem, případně pokud budou pokusy detailnější, i práci s klasickým mikroskopem (zkoumání mutací na povrchu křídla) a manipulaci s malými objekty.
  • Item
    Izolace DNA v kuchyni
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Pavelka, Jaroslav
    Deoxyribonukleová kyselina, označovaná DNA (z anglického deoxyribonucleic acid), je často diskutována, ale málokdo si uvědomuje, že samotná izolace je snadná i v domácích podmínkách. Samozřejmě pro další práci s DNA je již potřeba laboratorní vybavení. Nicméně získání DNA v takovém množství, že je okem viditelná a její uchování pro případné další experimenty by mohlo žáky či studenty zaujmout. Cílovou skupinou by mohli být zájemci o biologii, či biochemii s kreativním přístupem. Postup izolace lze různě modifikovat a používat odlišné čisticí prostředky a alkoholické nápoje, které mohou změnit celkovou výtěžnost. Lze také modifikovat postupy při izolaci DNA z masa nebo ovoce. Lze využít efektu mrazení nebo je možné ho vynechat a podobně. Praktickou část lze spojit s výkladem o dosažených technikách práce s DNA a budoucích možnostech.
  • Item
    Naši opylovači, aneb, nejen včely mají zásluhy...
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Hradská, Ivana
    Pokud se řekne „opylovači“, představí si většina populace především včely. Existují však i jiné, neméně důležité a často opomíjené druhy hmyzu, které tuto službu pro rostliny zajišťují.
  • Item
    Jak se domlouvají mravenci
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Hradská, Ivana
    Sociální hmyz patří díky své organizovanosti a schopnosti kooperace mezi nejzajímavější živočichy vůbec. Mravenci žijí téměř všude, proto jsou velmi zajímavým a snadno dostupným předmětem hlubšího bádání.
  • Item
    Zajímavý život švábů
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Hradská, Ivana
    Na školách je častým problémem zajištění podmínek pro zvířata chovaná například v biologickém kroužku. Tato kapitola představuje šváby jako ideální tvory stvořené pro tento účel. Je nejen příručkou k jejich chovu, ale i námětem pro biologická praktika s tímto zajímavým hmyzem.
  • Item
    Nebojte se pavouků
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Hradská, Ivana
    Pavouci patří k členovcům, kteří nejvíce budí respekt či přímo panickou hrůzu. Čím je způsobeno, že mnoho lidí u nás trpí arachnofobií? Možná nedostatkem informací o těchto zajímavých a užitečných tvorech... Kromě zdroje informací nabízí tento kurz náměty k terénním i laboratorním praktickým cvičením.