Articles (KCE)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Experiment v přípravě budoucích učitelů chemie(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2022) Richtr, Václav; Konopa, MatyášPříspěvek se zabývá experimentem v bakalářském studiu na katedře chemie FPE ZČU v Plzni a jeho významem pro přípravu budoucích učitelů chemie. Těžiště práce je v organizaci a náplni laboratorních cvičení z organické chemie. Ta se odvíjí od klasického pojetí laboratorních cvičení k postupům odpovídajícím současné legislativě a sledujícím ekonomická a ekologická hlediska. Cvičení je rozvrženo do šesti pracovních dnů a zahrnuje vedle práce v makroměřítku i práce s menšími kvanty látek. Zvláštní pozornost je věnována přípravě ethyl-acetátu klasickou metodou včetně rozboru jednotlivých kroků postupu. Uveden je též modifikovaný postup esterifikace vhodný pro využití ve středoškolské výuce. Vedle prací založených na syntéze se uplatňují i izolace přírodních látek. Velká pozornost je věnována práci na bodotávku a chromatografickým metodám. Zdůrazněn je význam citovaných zdrojů pro hlubší pochopení dílčích problémů některých postupů.
Item To What Extent do Freshmen University Chemistry Students Master Chemistry Calculations?(Slovensko Kemijsko Drustvo, 2022) Rusek, Martin; Vojíř, Karel; Bártová, Iveta; Klečková, Marta; Sirotek, Vladimír; Štrofová, JitkaItem Fenoly v experimentální práci učitelů chemie(Trnavská univerzita vTrnave, Pedagogická fakulta, 2019) Richtr, Václav; Nová, KristýnaFenoly tvoří významnou skupinu organických sloučenin s významnými fyzikálními a fyziologickými vlastnostmi, které limitují experimentální práci ve výuce. Přítomnost hydroxylové skupiny na aromatickém jádru ovlivňují jeho reaktivitu a umožňuje řadu reakcí již dříve využívaných v analytické chemii i ve výuce. Příspěvek se zabývá možnostmi bezrizikového experimentování s fenoly v podmínkách současné školy. Potřebné materiály čerpá z dostupné literatury současné i historické. Těžiště experimentální práce je v reakci fenolů s chloridem železitým. Tyto reakce mají své zákonitosti i význam. Jsou využitelné nejen pro důkaz případné stanovení jednotlivých fenolů, ale také pro stanovení obsahu železa ve vodách. Zanedbatelná není ani možnost stanovení látek na fenoly přeměnitelné. Příkladem toho může být stanovení sacharinu. Metoda byla vypracována před lety v souvislosti s uváděním šumivého vína pro diabetiky na trh. Může však být inspirativní pro vytváření originálních aplikací a modifikací.
Item Jak eliminovat kritická místa počátečního chemického vzdělávání: příklady témat „Složení roztoků“ a „Názvosloví solí“(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2019) Rychtera, Jiří; Šmídl, Milan; Bílek, MartinV rámci projektu OP VVV „Didaktika: Člověk a příroda A“ je jedním z cílů identifikace a možná náprava tzv. kritických míst počátečního přírodovědného kurikula. Při rozhovorech s učiteli chemie na zapojených základních školách bylo jako kritické místo identifikováno zejména učivo chemie s kvantitativním charakterem. K zvládnutí takového učiva je třeba odpovídající matematický aparát, komplexní pochopení aplikovaných principů, a také do značné míry rozvinuté abstraktní myšlení a orientace ve strukturách a souvislostech. Příspěvek se zaměřuje na dva modelové příklady z identifikovaných kritických míst počáteční výuky chemie na základní škole, a to na složení roztoků a názvosloví solí. Diskutovány jsou východiska a podmínky realizace návrhů inovací a změn pojetí výuky těchto témat ve spolupráci oborových didaktiků s učiteli základních škol v rámci v projektu budovaného tzv. společenství praxe.Item Která jsou klíčová, kritická a dynamická místa počáteční výuky chemie v České republice?(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2018) Rychtera, Jiří; Bílek, Martin; Bártová, Iveta; Chroustová, Kateřina; Sloup, Radovan; Šmídl, Milan; Machková, Veronika; Štrofová, Jitka; Kolář, Karel; Kesnerová Řádková, OlgaV příspěvku jsou diskutovány možnosti a meze inovací počáteční výuky chemie v České republice v období současné kurikulární reformy. Zaměřujeme se zejména na obsah a kontext výuky chemie jako součásti vzdělávací oblasti „Člověk a příroda“. Jako východiska řešené problematiky byly využity jednak zkušenosti týmu řešitelů zabývajících se výukou chemie na základní škole a související přípravou učitelů a jednak analýza výsledků mezinárodního výzkumu TIMSS, kterého se Česká republika zúčastnila v roce 2007, a také aktuální tematická zpráva České školní inspekce, zabývající se rozvojem přírodovědné gramotnosti na základních a středních školách ve školním roce 2016/17. Metodika výzkumu je založena na rozhovorech s učiteli chemie a prvotní dílčí výsledky ukazují na problémy s nadměrným zatížením žáků a na nutnost inovace obsahu, který by měl vykazovat zejména silnější propojení s každodenním životem a měl by formovat přírodovědnou gramotnost.Item Vybrané prostředky k myšlenkové transformaci kritického učiva chemie(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2017) Rychtera, Jiří; Hásek, RomanV České republice se již dlouhodobě řeší problém klesajícího zájmu o studium přírodovědných disciplín. Hledají se nejen příčiny tohoto problému, ale především cesty vedoucí k zvyšování atraktivity těchto disciplín. Příčiny nezájmu a následné orientace na studia společenskovědního charakteru je možné hledat již v počátečních ročnících povinné školní docházky. Nekritické lpění na systému uspořádání učiva, související se strukturou vědní disciplíny, předčasná matematizace a nadměrné zdůrazňování symbolizace přispívají mj. ke ztrátě zájmu a motivace ke studiu. V příspěvku „Vybrané prostředky k myšlenkové transformaci kritického učiva chemie“ autoři nabízejí některá tradiční, ale i netradiční řešení této náročné problematiky, prozatím bez výzkumné podpory.Item Modifikace chemického experimentu v racionalizaci experimentální přípravy budoucích učitelů chemie(Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 2019) Richtr, Václav; Novák, LukášPříspěvek je zaměřen na možnosti modifikací časově i materiálně náročnějších experimentů pro výukové účely. Cílem je komplexní využití experimentu pro demonstraci či procvičení více principů a technik současně s maximálním omezením nežádoucích jevů původního experimentu. V úvodní části příspěvku jsou uvedeny základní pojmy. Význam improvizace a modifikace je vysvětlen na příkladu úpravy laboratorních kahanů původně konstruovaných pro svítiplyn. Princip úpravy těchto kahanů pro využití zemního plynu jako paliva spočívá v zúžení trysky pro průchod plynu. Jako příklad racionalizačních postupů vhodných pro různé stupně vzdělávání je využita příprava ethynu rozkladem karbidu vápníku vodou ve speciálně navržené jednoduché aparatuře. Navržené řešení umožňuje sledování základních vlastností vznikajícího ethynu za zcela bezpečných podmínek. Druhým příkladem je modifikace oxidace alkoholů katalyzované kovovou platinou. V uvedeném provedení se jedná o úpravu, která umožňuje pozorování oscilačního průběhu reakce. Úprava je původně navržena pro oxidaci methanolu, ale při poněkud změněných podmínkách umožňuje i oscilační průběh oxidace ethanolu. Oscilační reakce je rozfázována takto: 1. zahájení reakce vložením předehřáté platinové spirály do baňky nad hladinu alkoholu 2. vytlačení části vzdušného kyslíku vznikajícím aldehydem a snížení rychlosti probíhající oxidace 3. příliv čerstvého vzduchu do chladnoucí baňky a oživení reakce.
