Číslo 1-2 (2016)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Výběr literatury ke kulturním dějinám za léta 2014–2016(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Franc, Martin; Blahutková, Daniela; Neupauer, Eduard; Hečková, Petra
Item Mlynářská symbolika aneb 900 let mlynářského znaku(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Šimek, RudolfItem Pomocné mezinárodní jazyky(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Fránová, Radka; Hanzelínová, LadaObjasnění historických souvislostí a vymezení pomocných mezinárodních jazyků mezi jazyky plánovanými, dokonalými, filozofickými, umělými, apriorními, vytvořenými, světovými, univerzálními či kontaktovými – to jsou hlavní cíle této studie. Jak předložený text dokládá, pomocné mezinárodní jazyky nejsou pouze jazyky umělé, přestože jsou pro vznik historicky nejdůležitějším zdrojem; jsou podmnožinou jak jazyků umělých, tak i přirozených. Jejich význam dokládá i vznik samostatné disciplíny, interlingvistiky.Item Mstowské stodoly – příběh jedné obce†(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Krupa-ŁawrynowiczV poslední době se i v zemích bývalého východního bloku při studiu událostí z dob nedávno minulých stále více prosazuje mezioborový přístup. V Polsku byl tento postup uplatněn při výzkumu reliktů stodol městečka Mstow, na jehož jižním okraji byly zřejmě na konci 19. století vystavěny. Komparace výsledků archeologického, etnologického a historického výzkumu přinesla řadu zajímavých informací a výzkumné aktivity podnítili v obyvatelích městečka zájem o osudy jedné jejich polozapomenuté kulturní památky.Item Úsilí převora Heřmana Josefa Tyla o záchranu kláštera v Teplé 1946–1950(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Straka, JanStudie je zaměřena na dění v premonstrátském klášteře v Teplé u Mariánských Lázní v období po druhé světové válce. Významný západočeský klášter měl v první polovině 20. století pověst německého kláštera. Po válce tak Teplá čelila sérii snah o konfiskaci a hrozbě definitivního zániku. Vedením kanonie byl premonstráty pověřen mladý osvobozený vězeň nacistických koncentračních táborů H. J. Tyl. Jeho úkolem bylo odvrátit hrozbu konfiskace, obnovit duchovní službu regionu a učinit z kláštera české kulturní a duchovní centrum. Sérií opatření, převorovým charismatem a jeho známostmi se podařilo udržet klášter v chodu až do plošného zásahu komunistické totality proti všem mužským klášterům v Československu v roce 1950.Item Téma Hirošimy a Nagasaki v literatuře(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Bílková, JitkaČlánek se soustředí na literární zpracování jedné události druhé světové války, a to literaturu atomové bomby a na její taxonomii. Cílem je naznačit různorodost témat, které spisovatelé akcentují, a pohledů na atomový útok na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Daná problematika je ukázána na základě analýzy některých českých a anglických překladů děl japonských autorů, zahrnuta je i vybraná literatura, která vznikla mimo Japosko (v USA a Evropě) a reaguje na zmíněnou událost. Pro prezentaci problematiky byly vybrány následující tematické okruhy: bezprostřední zkušenost s výbuchem a reakce na něj, reakce Japonců na oznámení kapitulace, první pokusy o lékařské vědecké zkoumání, pocity přeživších a otázka komunikovatelnosti zážitku, existenciální zkušenost, vznik národního traumatu.Item Cestopisy a reportáže ze Sovětského svazu mezi dvěma světovými válkami (1918–1939)(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) David, Jaroslav; Davidová Glogarová, JanaStudie se zabývá českými cestopisy do Sovětského svazu v období 1918–1938. Zaměřuje se na tematicko-motivickou analýzu textů a všímá si společných znaků i rozdílů daných politickou orientací a osobními preferencemi autorů. Ústředními tématy jsou nejen organizace společnosti, propaganda, ateismus a snaha komunistického režimu vychovávat občany, ale také každodenní život, např. způsob oblékání, bydlení, ceny základních potravin apod. O tyto skutečnosti se zajímali všichni autoři, avšak lišili se ve způsobu jejich prezentace a interpretace. Pozitivní ohlasy se střídaly s kritikou sovětských poměrů, a meziválečné cestopisy tak ve výsledku předkládaly českému čtenáři barvitý obraz Sovětského svazu.Item Řekni, kde ty lágry jsou. . . ? Případové studie nerealizovaných pracovně-výchovných táborů pro ženy v období nacistické okupace†(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Tarant, ZbyněkS využitím doposud nepublikovaných dokumentů představuje tento článek dvě případové studie takzvaných Pracovně výchovných táborů pro ženy („Arbeitserziehungslager für Frauen“, FAEL) v období nacistické okupace, které nakonec s největší pravděpodobností nebyly zřízeny, ačkoliv jejich příprava postoupila do pokročilé fáze. Konkrétně se jedná o tábory v Běchovicích (FAEL Biechowitz) a v Terezíně u Čejče (FAEL Theresiendorf bei Tscheitsch). V rámci možností daných dostupností dokumentů se článek pokouší o popis průběhu přípravy obou táborů a možných důvodů pro zastavení této přípravy. Případové studie jsou zasazeny do širšího přehledu aktuálního stavu poznání problematiky táborů typu AEL na našem území.Item Katolické političky v zápase o úloze katolické ženy v moderní občanské společnosti (90. léta 19. století – 1. světová válka)†(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Havelka, JiříStať s názvem „Katolické političky v zápase o úloze katolické ženy v moderní občanské společnosti (90. léta 19. století – 1. světová válka)“ se věnuje tomu, jak společenské a modernizační změny ovlivnily myšlení dvou významných katolických žen – Augusty Rozsypalové a Františky Jakubcové. Zároveň se též zabývá strategiemi vyjednávání (nového místa pro ženu) těchto žen s katolickými muži.Item Koncepce poetického rozumu v kontextu filosofického myšlení Maríi Zambrano†(Západočeská univerzita v Plzni, Filozofická fakulta, Katedra filozofie, 2016) Vozková, KristýnaPředložená studie pojednává o filosofickém myšlení Maríi Zambranové. María Zambranová vytvořila originální filosofický systém i terminologii. Významnou součástí její filosofie je koncepce poetického rozumu ( la razón poética). Tato koncepce se vedle rozumu vitálního ( la razón vital) José Ortegy y Gasseta (1883–1955), vnímavé inteligence ( inteligencia sentiente) Xaviera Zubiri (1898–1983) či specifické koncepce rozumu Miguela de Unamuno (1864–1936) řadí mezi nové teorie racionality, se kterými se ve španělské filosofii během 20. století setkáváme. Záměrem této studie bude tedy zejména představit filosofické myšlení Maríi Zambranové, její koncepci poetického rozumu, v relevantním kontextu a kriticky ji reflektovat. Ačkoliv měla filosofie Maríi Zambranové ve Španělsku i Latinské Americe značný vliv a inspirovala řadu autorů, jedná se o problematiku, která je v České republice reflektována pouze marginálně.
