Roč.13, č. 2 (2023)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item MEKHENNETOVÁ, Suád. Řekli, abych přišla sama. Praha: NLN, 2018. 321 s. ISBN 978-80-7422-656-4.(viaCentrum, 2023) Fiřtová, Pavlína
Item JAZBIK, Samar. Hlasy nezdolných žen. Praha: N media, 2022, 243 s. ISBN 978-80-88433-19-4.(viaCentrum, 2023) Panská, Natalie; Panská, NatálieItem PARKOVÁ, Yeonmi, Abych přežila: můj útěk ze Severní Koreje. Praha: Argo, 2015, 305 s., ISBN 978- 80-257-1604-5.(viaCentrum, 2023) Kiliánová, KarolínaItem “Aufarbeitung” – Contribution of Oral History in the Dealing with the Past(viaCentrum, 2023) Söhner, FelicitasNa základě rostoucího zájmu o otázky paměti, traumatu a spravedlnosti v Evropě se tento článek zabývá otázkou vyrovnávání se s minulostí a výslechy očitých svědků. V německém jazyce se tato problematika často označuje také termínem “Aufarbeitung der Vergangenheit / vyrovnávání se s minulostí“. Ptáme se, do jaké míry lze minulé události, procesy a odpovědnost revidovat a jaký přínos zde může mít orální historie. Vypořádání se s minulostí - ve smyslu úspěšných procesů vyrovnávání se s ní pro postižené - vyžaduje citlivý, oceňující a respektující přístup k traumatickým zážitkům ve všech činnostech paměťově-kulturního procesu. Zároveň se nabízí otázka, jaké úkoly zde může orální historie plnit, pokud předpokládáme, že terapeutické úkoly je třeba hledat v jiných oborech. Tento článek nabízí aktuální pohled na vyrovnávání se s minulostí prostřednictvím analýzy limitů tohoto historického diskurzu a zkoumání potenciálu orální historie v kultuře pamětiItem Poražení sametové revoluce – revoluce, transformace, nedůvěra(viaCentrum, 2023) Juhász, JiříTento článek vychází z výzkumu skupiny, kterou lze nazvat jako poražené sametové revoluce a následného vývoje. Vychází z rozhovorů s lidmi, kteří se cítí jako poražení a usiluje o popis toho, jak chápou revoluci v roce 1989 a následný vývoj a některé jevy s ním spojené. Tento článek se zaměřuje zejména na to, jak poražení chápou sametovou revoluci a vývoj v následujících letech. Věnuje se také jevu, který přímo souvisí s chápáním událostí, a to systémové nedůvěře. Tento článek se snaží uchopit tuto opomíjenou skupinu, jejíž pochopení je důležité pro chápání celého období po roce 1989. Cílem tohoto článku je popsat a umožnit pochopení skupiny poražených a některé důvody a důsledky tohoto stavu.Item Události 1. poloviny 20. století v Jemnici u Tisové / Events in the 1st half of the 20th century in Jemnice near Tisová(viaCentrum, 2023) Drchotová, JohankaStudie se věnuje novodobé historii obce Jemnice u Tisové ležící v okresu Tachov. V textu je zpracováno období spadající do první poloviny 20. století. Studie se zaměřuje především na komparaci kolektivní paměti a nedávné tradované historie s výpověďmi pamětníků a dochovanými primárními i sekundárními prameny. Srovnávací metodou a těžením všech dostupných pramenů se autorka snaží udat komplexnější a objektivnější pohled na události, které historii Jemnice vytváří. Díky orálním pramenům se navíc daří zaplnit bílá místa novodobé historie této obce.Item Německá místa paměti jako memento transferu Němců z Brna(viaCentrum, 2023) Kohoutová, KlaraVýzkum paměti a jejich míst proměnil studium historie a postupem času se etablo val ve vědeckém prostředí. V příspěvku jsme aplikovali Norovu koncepci míst paměti, která je do jisté míry vázána na národní rámec, na českou společnost. Místa paměti reflektují minulost a vypovídají o vztahu společnosti k dějinám, jako jasně exponované objekty jsou bezprostředním a cenným zdrojem přemýšlení o kolektivní paměti a zároveň jsou jejími přímými aktéry. Příspěvek se zaměřuje na české projevy historického vědomí ve vztahu ke čtyřem německým místům paměti na Brněnsku. Paměť je zkoumána prostřednictvím míst paměti, tj. připomínání ve veřejném prostoru. Studie analyzuje příčiny, poukazuje na iniciativy, vztahy mezi většinou a menšinou, které se prolínají při vytváření a uchovávání menšin paměti.Item Orální historie připomínající, doplňující, hledající i léčivá(viaCentrum, 2023) Součková, Taťána
