Dissertations (KGM)

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Showing 1 - 5 out of 5 results
  • Item
    Algoritmy v dopravě
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2022) Kolovský, František
    V posledních letech se stále zvyšuje počet vozidel na silnicích a v ulicích měst. Narůstající počet vozidel způsobuje přetížení komunikací a prodlužování dojezdových času, které se mohou v dopravní špičce až zněkolikanásobit. Dlouhé dojezdové časy způsobují ekonomické ztráty a znepříjemňují život ve velkých městech. Narůstající počet vozidel také způsobuje zvýšení emisí a hluku. Optimalizace v dopravě nabývá na důležitosti a významu. Jedním ze základních kamenů v dopravních optimalizacích jsou analytické dopravní modely. Jejich cílem je odhadovat budoucí dopravní situaci na základě spojitého toku vozidel. Budoucí hodnoty objemu dopravy, počítané těmito dopravními modely, jsou důležitým podkladem pro dlouhodobé a operativní rozhodování, jehož úkolem je optimalizovat aktuální a budoucí dopravu a předcházet dopravním zácpám. Tato práce je zaměřena na analytické dopravní modely, zejména statické přidělování dopravy (Static Traffic Assignment) a dynamické přidělování dopravy (Dynamic Traffic Assignment), které jsou široce využívány v praxi, protože jsou rychlejší než mikrosimulace. Tato práce dále popisuje nově navrženou metodu pro řešení dynamické uživatelské rovnováhy (Dynamic User Equilibrium), makroskopický model pro křižovatky s využitím v dynamickém načítání sítě (Dynamic Network Loading) a vylepšuje algoritmy pro časově závislé hledání nejkratších cest a kalibraci matice přepravních vztahů.
  • Item
    Publikace a analýza geodat moderními webovými technologiemi
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Kepka, Michal
    Významná část práce s geodaty se v posledních letech s rostoucí měrou odehrává v prostředí webu. Informační a komunikační technologie poskytují uživatelům mnoho nástrojů pro zpracování a prezentaci geodat ve webovém prostředí. Webové mapové aplikace, které poskytují možnosti pro zpracování a publikaci geodat, obsahují velké množství funkcí. Existuje množství přístupů a různých hledisek, která se věnují podobě webových mapových aplikací. Ovšem technologický a funkční popis webových mapových aplikací je spíše přehlížen. Cílem disertační práce je navrhnout a ověřit metodu, která popisuje webové mapové aplikace z pohledu obsažené funkcionality. Navržená metoda taxonomie webových mapových aplikací popisuje webové mapové aplikace z hlediska obsažených elementárních funkcí a vlastností. Metoda taxonomie popisuje nejen existující webové mapové aplikace, ale i návrh nové aplikace z pohledu požadovaných funkcí a vlastností. Postup návrhu nové webové mapové aplikace pomocí taxonomie byl prakticky ověřen při návrhu Webové mapové aplikace pro staré mapy. Webová mapová aplikace pro staré mapy byla sestavena na základě definovaných požadavků. Jako rozšiřující komponenta pro analytické zpracování dostupných sad geodat byl navržen a implementován Analyst modul. Vytvořený Analyst modul umožňuje provádění analýz nad geodaty uloženými v databázovém systému s následným publikováním výsledků analýz v okně webové mapové aplikace. Uživatel Analyst modulu vytváří analýzy geodat přímo v jazyce SQL, má proto k dispozici veškeré dotazovací funkce databázového systému. Sady geodat tvoří základní složku geografických informačních systémů. V rámci disertační práce byly navrženy změny a rozšířeny dvě významné sady geodat. Databáze sídel obsahuje popisné informace a polohu sídel z různých datových zdrojů na území ČR. Datový model Databáze sídel byl analyzován a byly identifikovány nedostatky, které byly odstraněny v návrhu nového datového modelu. Katalog kartografických vyjadřovacích prostředků obsahuje grafické prostředky, které byly používány pro vyjádření objektů a jevů na starých mapách především z 18. a 19. století. V práci byla navržena databázová implementace Katalogu kartografických vyjadřovacích prostředků, která umožňuje efektivnější správu a práci s touto datovou sadou. Výsledkem disertační práce je navržená metoda taxonomie webových mapových aplikací, dále nová Webová mapová aplikace pro staré mapy s rozšiřující komponentou pro provádění analýz (Analyst modul) a navržené úpravy a implementace datových modelů sad geodat.
  • Item
    Virtuální 3D mapy z pohledu kartografie
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Hájek, Pavel
    V posledních letech si je Mezinárodní kartografická asociace vědoma přerodu oboru kartografie od klasických dvourozměrných map k jiným, technologiemi ovlivněným kartografickým dílům. Na této myšlence stojí tato práce, která si klade za cíl zkoumat možnosti aplikování vybraných kartografických principů platných ve dvojrozměrné ploše mapy do prostředí virtuální 3D mapy. Virtuální 3D mapa jako nový druh kartografického díla je v této práci popsána a vymezena, a to nejen z pohledu toho, co si pod tímto pojmem představit, ale také z pohledu toho, jak jí vytvořit. Tato teoretická část práce je završena inovativní systematizací a syntézou principů ovlivňujících volbu a tvorbu kartografických znaků či symbolů použitých pro virtuální 3D mapu. Na jejím základě je vytvořen a popsán konkrétní příklad virtuální 3D mapy, jenž je součástí evropského projektu "Krajina paměti, Drážďany a Terezín jako místa vzpomínek na ŠOA". Teoretická část práce je následována výzkumem vnímání a práce s dvourozměrnými a trojrozměrnými znaky vytvořenými dle návrhů a postupů tvorby mapové symboliky z předešlé systematizace. Výzkum je proveden pomocí komparativní studie, realizované on-line dotazníkovým šetřením. V něm respondenti určovali odpovědi na zadané otázky řešené nad dvourozměrným nebo trojrozměrným kartografickým vyjádřením objektů. Na základě statistického vyhodnocení poměru četností správných odpovědí mezi 2D a 3D variantami otázek byla zkoumána vhodnost těchto vyjádření pro řešení konkrétních typů úloh. Přínosem této práce je popis, vymezení a tvorba virtuální 3D mapy jako kartografického díla, poté také syntetizace poznatků o virtuální 3D mapě z pohledu kartografie se zaměřením na tvorbu kartografického vyjádření objektů na těchto mapách, spolu s experimentálním ověřením vybraných kartografických principů pomocí porovnání vhodnosti 2D či 3D vyjádření objektů. Na tyto závěry lze dále navázat například výzkumem řešícím různé trojrozměrné varianty kartografických vyjádření reálných objektů či výzkumem možností zobrazení abstraktních a časově proměnných jevů na virtuálních 3D mapách.
  • Item
    Automatické vymezení morfolineamentů
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2017) Šilhavý, Jakub; Čada, Václav
    Cílem disertační práce bylo vyvinout metodu pro automatické vymezení morfolineamentů, která by byla důstojnou alternativou k manuálnímu vymezení geomorfologickým expertem a zároveň by překonávala limity současných automatických metod. Dílčím cílem práce bylo poskytnout aparát na objektivní porovnání dvou systémů morfolineamentů a pomocí statistického vyhodnocení podpořit interpretaci výsledků. Pro tyto účely byl vyvinut algoritmus MHHC (Multi-Hillshade Hierarchic Clustering) založený na extrakci linií z rastrového obrazu, jehož originalita je shrnuta v těchto bodech: - Robustní práce s osvětlením stínovaného reliéfu: informace je vytěžována informace z více různě nasvícených rastrů, nikoli pouze z jednoho rastru vzniklého kombinací různě nasvícených rastrů. - Přesnější řešení: algoritmus kombinuje výhody rastrové a vektorové reprezentace dat, využívá rychlost rastrové analýzy pro odstranění šumu a přesnost vektorové reprezentace pro zjištění polohy morfolineamentů. - Použití prostorového shlukování linií k nalezení nejpravděpodobnější polohy morfolineamentů. - Identifikace artefaktu preference 8 hlavních směrů při extrakci linií z rastrového podkladu a vyvinutí hierarchického přístupu k jeho metodickému odstranění. - Statistické zhodnocení korelace dvou systémů linií založená na porovnání geometrie jednotlivých linií. Metoda byla aplikována ve dvou geomorfologicky odlišných lokalitách. Porovnání s existujícím geomorfologickým výzkumem prokázalo schopnost algoritmu vymezit morfolineamenty se srovnatelným interpretačním významem jako expertně vymezené morfolineamenty. Při aplikaci se ukázaly výhody automatického algoritmu spočívající v objektivním zachování stejné úrovně podrobnosti v celém rozsahu zkoumané lokality a v rychlosti vymezení morfolineamentů v rozsáhlých lokalitách v různých měřítkách.
  • Item
    MODELOVÁ GENERALIZACE POZEMKOVÉHO DATOVÉHO MODELU
    (Západočeská univerzita v Plzni, 2012) Mildorf, Tomáš; Čada, Václav
    Prostorová data nacházejí stále širší uplatnění v uživatelských aplikacích. Sběr prostorových dat a jejich aktualizace tvoří podstatnou část celkových nákladů na jejich vedení. Pro zajištění trvale udržitelného rozvoje v oblasti geografických informačních systémů je nezbytná efektivní správa prostorových dat a koordinace mechanismů pro jejich sdílení. Na evropské úrovni vzniká několik iniciativ podporující širší využití prostorových dat. Příkladem je směrnice INSPIRE, jejíž principy se staly základem pro tuto práci společně s hlavními světovými trendy v oblasti integrace prostorových dat. Cílem této práce je návrh strategie pro vymezení referenčních dat a efektivní integraci prostorových dat v kontextu veřejné správy v České republice. Zásadním přínosem navržených mechanismů by byly úspory při aktualizaci prostorových dat a zajištění konzistence tematických dat uživatelů.
OPEN License Selector