Číslo 1 (2026)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Křápiště(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Janda, Robert
Item Viděti autora: Autorský večer Tomáše Krále(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Kastnerová, MartinaItem Hudebnost jako princip malby: k výstavám Josefa Vohrabala a Jindřicha Bílka(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Ravingerová, Ditte EleneItem Malá inventura 2026: popis jedné festivalové dramaturgie(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Pola, PetrItem Uvedení nového čísla časopisu Kuděj(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Flegrová, JanaItem Lidské, mimo-lidské, nelidské(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Pokorný, VítItem Potřikrát svuój samostříl napjav, vystřelil jest(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Chlíbec, JanItem Max Dvořák versus Bohumil Matějka na cestě k průkopnickému pojetí dějin umění(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Kombrza, JiříItem Panovnická sakralita a obrazová reprezentace panovníka za Karlovců a Otonů(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Suchánek, Drahomír; Šenk, MartinStudie se zabývá vztahem mezi panovnickou sakralitou a obrazovou reprezentací panovníka v období karolinské a otonské dynastie. Prostřednictvím analýzy figurální malby v iluminovaných rukopisech ukazuje, jak vizuální prostředky odrážely a zároveň formovaly ideologii vlády. V karolinském období se postupně prosazuje koncepce panovníka jako Bohem vyvoleného vládce, jejíž výtvarné vyjádření se rozvíjí zejména za vlády Karla II. Holého. Otonské období tuto tradici dále prohlubuje a akcentuje bezprostřední vztah mezi panovníkem a Bohem, přičemž vládce je prezentován jako prostředník mezi nebeskou a pozemskou sférou. Studie poukazuje na kontinuitu i proměny v ikonografii panovnické moci a zdůrazňuje roli obrazových pramenů při utváření a legitimizaci středověké vlády. Figurální malba se tak stává klíčovým médiem politické teologie raného středověku.Item Playback a estetika. K problematice klamu v estetické zkušenosti(Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta filozofická, Katedra filozofie, 2026) Borecký, FelixStudie se soustředí na typ klamu, který se objevuje v dílech-vystoupeních využívajících playback. Tvrdíme, že playback se zaprvé uplatňuje jen v takových hudebních žánrech a při takových příležitostech, v nichž hudba nemá prvořadý význam, a zadruhé, že v hudebně náročných dílech je playback celkem snadno odhalitelný. U playbackového vystoupení nebývá ani tak obtížné rozpoznat, že se recipient setkává s klamem, tedy že je mu dílo předkládáno jako zpívané či zahrané naživo, přestože je pouštěné z předem nahraného záznamu. Považujeme za podstatnější, že takové provedení hudby recipienta vybízí k rozhodnutí, zda tento klam tolerovat, či odmítnout. Přistoupí-li recipient na playback, přizpůsobuje tomu zároveň nároky, které neodpovídají nárokům obvykle kladeným na díla umění (otevřenost, kritičnost, úsilí o porozumění složitým a nejednoznačným významům apod.). Při kladném hodnocení playbackového vystoupení recipient obvykle ví, že má co do činění s klamem, přitom ale – a navzdory tomuto uvědomovanému faktu – dílo zakouší s estetickým zalíbením.
