Dissertations (KGE)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item INOVACE V PODNIKATELSKÉM PROSTŘEDÍ JAKO FAKTOR LOKÁLNÍHO A REGIONÁLNÍHO ROZVOJE(Západočeská univerzita v Plzni, 2024-08-16) Rozlivka, Roman; Ježek Jiří, doc. RNDr. Ph.D.; Špaček Miroslav, doc. Ing. Ph.D., MBATato práce se zabývá problematikou implementace inovací s ohledem na lokální a regionální rozvoj v podnicích. Inovace jsou klíčovým faktorem pro růst a konkurenceschopnost podniků a mohou přinést pozitivní dopad na místní a regionální ekonomiku. Cílem této práce je identifikovat a analyzovat bariéry, které brání úspěšné implementaci inovací v rámci lokálního a regionálního rozvoje. Práce se zaměřuje na různé faktory, které ovlivňují implementaci inovací a jejich vztah k odvětví, ve kterém podnik působí, a velikosti podniku. Pro dosažení tohoto cíle byl proveden průzkum prostřednictvím dotazníkového šetření, na kterého odpověděly podniky z různých odvětví a různých velikostí. Dotazník obsahoval otázky týkající se bariér implementace inovací, jako jsou ekonomické, podnikové a technologické faktory. Na základě získaných výsledků byly formulovány hypotézy, jež byly následně testovány. Výsledky naznačují, že ekonomické faktory, jako nedostatek finančních prostředků, vysoké náklady na implementaci inovací a nejistá návratnost investic, jsou významnými bariérami. Podnikové faktory, jako nedostatečná strategická vize a nedostatek podpory vedení, také představují významné překážky. Technologické faktory, včetně nedostatečného přístupu k technologiím a nedostatečného know-how, jsou dalšími významnými bariérami. Dále bylo zjištěno, že odvětví, ve kterém podnik působí, má vliv na druh bariéry implementace inovací. Například, podniky působící v automobilovém průmyslu se nejčastěji potýkají s bariérami souvisejícími s vysokými technologickými požadavky a rychlou obměnou produktů. Naopak, podniky v potravinářském průmyslu často čelí bariérám spojeným s inovací v oblasti zpracování a balení potravin. Velikost podniku také ovlivňuje druh bariéry implementace inovací. Menší podniky se nejčastěji potýkají s ekonomickými bariérami, jako je nedostatek finančních prostředků a omezený přístup k investicím, zatímco větší podniky mají častěji problémy s organizací a řízením inovačního procesu. Závěrem lze konstatovat, že finanční podpora inovací je klíčovým faktorem při překonávání bariér v implementaci inovací se zaměřením na lokální a regionální rozvoj. Tato práce poskytuje ucelený pohled na problematiku implementace inovací v podnicích a přináší důležité poznatky pro strategické plánování a podporu inovací, zejména v kontextu lokálního a regionálního rozvoje.
Item PODNIKÁNÍ V RURÁLNÍM PROSTORU(Západočeská univerzita v Plzni, 2023) Vorobljevová, Veronika; Ježek Jiří, Doc. RNDr. Ph.D.; Vaishar Antonín, Doc. RNDr. CSc.Předložená disertační práce se zabývá výzkumem podnikání na periferním venkově v České republice. V práci bylo využito dotazníkové šetření, Delphi metoda, expertní rozhovory a statistické metody ve vlastních výzkumech. V teoretické části byl vymezen venkov, podnikání, historie souvisící s podnikáním na venkově a aktéři rurálního prostředí a jejich vztah k podnikání na venkově. V praktické části jsou představeny realizované výzkumy, uskutečněné prostřednictvím výše uvedených metod, které byly většinou prováděny se zaměřením na venkov ve vnitřní periferní oblasti západních Čech. Kapitoly v teoretické části práce byly založeny na syntéze poznatků z domácí a zahraniční literatury, převážně ekonomické a geografické. Data použitá v teoretické části vycházejí z Českého statistického úřadu a jiných státních institucí. Na teoretickou část navazují cíle práce a popis metodiky v této práci použité. Detailní použití těchto metod a designů jednotlivých výzkumů je popsáno v praktické části práce, a to u jednotlivých výzkumů zvlášť. Stejně tak je uvedeno i představení jednotlivých výsledků těchto výzkumů, které se týkají historie a současnosti situace ekonomických subjektů na západočeské periferii. Dále se jedná o sběr dat vztahující se k dotacím do podnikání, rizikům a problémům podnikání na periferním venkově, ekonomickým příležitostem a perspektivám na venkově či dopadům automatizace, robotizace a digitalizace na venkovské podnikání. Data jsou posbírána od veřejnosti a podnikatelů za pomoci dotazníkového šetření a expertů z akademické sféry, ekonomů a starostů obcí, u nichž je použito tříkolové šetření v rámci kvalitativního výzkumu Delphi metodou. Byl realizován rozhovor s příslušníky rodinné farmy z periferní oblasti, kteří odpovídají na identické otázky jako experti z výzkumného šetření Delphi metodou. Cílem bylo identifikovat případné rozdíly. Tato data jsou navzájem srovnávána a mnohdy se na tom stavějí a rozvějí klíčová zjištění. Práce se dále zaměřuje na výzkum, jak ovlivňují dotace stávající situaci místních podnikatelů z vybraných obcí periferní oblasti. Pro zhodnocení účinnosti poskytovaných dotací byl realizován expertní rozhovor. Závěrem jsou zodpovězeny zadané obecné výzkumné otázky, představeny přínosy výzkumu a sumarizovány identifikované příležitosti pro další akademický výzkum. Závěry z práce ukazují, že struktura ekonomických aktivit na českém periferním venkově se mění. Počet ekonomických subjektů působících (dále "ES") ve výzkumu, vývoji a vzdělání roste, zatímco ES z primárního sektoru či řemesla postupně ubývají. Ukázalo se, že možnosti podnikání na venkově jsou ovlivňovány zejména dotacemi, které podnikatelským subjektům umožňují udržet se v chodu a stimulují vstup do podnikání na venkově pro nové podnikatele. Dotace jsou na venkově přítomné a jsou důležité pro podnikání v zemědělství. Za největší rizika pro podnikání jsou na venkově označovány kromě problémů strany poptávky také problematika dopravy a demografického vývoje na venkově.Item Strategický management v rozvoji regionů a měst(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Kaňka, Lukáš; Skořepa Ladislav, Doc. Ing. Ph.D.; Vacek Jiří, Doc. Ing. Ph.D.Disertační práce se zabývá konceptem regionálního managementu, jakožto rozvojového konceptu, který je chápán jako nástroj pro zefektivnění strategického regionálního plánování a spolupráce regionálních aktérů. V teoretické části práce je nastíněn vývoj od tradičního regionálního plánování k regionálnímu managementu a následně je koncept regionálního managementu teoreticky definován. Dále jsou uvedeny jeho cíle, úkoly a další charakteristiky, které ovlivňují jeho úspěšnou realizaci. Jelikož se tento koncept zrodil v německy hovořících zemích v 90. letech 20. století, je v rámci empirické části práce zkoumána jeho aplikace v podmínkách Svobodného státu Bavorsko. Nejprve je uveden přehled o stavu aplikace tohoto konceptu, který je doplněn zpracováním třech případových studií (příkladů dobré praxe), které prezentují příklady úspěšné aplikace konceptu regionálního managementu. Následně jsou stručně shrnuty bavorské zkušenosti s regionálním managamentem. Další kapitola empirické části se věnuje aplikaci myšlenek konceptu regionálního managementu v podmínkách České republiky. Ty lze v českých podmínkách využívat zejména na mikroregionální úrovni. Stěžejním bodem předložené disertační práce je výzkum autora prostřednictvím dotazníkového šetření, které bylo provedeno jak v České republice, tak ve Svobodném státu Bavorsko. Na základě výsledků dotazníkového šetření je provedena srovnávací analýza českých a bavorských zkušeností s aplikací konceptu regionálního managementu. Následně je provedeno kritické shrnutí výsledků a jsou identifikovány klíčové problémy regionálního managementu, se kterými se v současné době potýkají organizace regionálního managementu na území České republiky. V závěru empirické části jsou uvedeny návrhy řešení identifikovaných klíčových problémů, které vychází z bavorských zkušeností s realizací konceptu regionálního managementu. Tyto návrhy mohou zároveň sloužit jako doporučení pro zlepšení aplikace myšlenek regionálního managementu v podmínkách České republiky.Item Dopady projektů Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 na místní ekonomický rozvoj(Západočeská univerzita v Plzni, 2016) Nosková, Marta; Beck Jiří, Doc. Ing. CSc.; Sucháček Jan, Doc. Ing. Ph.D.Disertační práce se zabývá dopady projektu Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015 na ekonomický rozvoj Plzeňského kraje. Práce zkoumá nejen vliv na ekonomiku kraje jako celku, ale i vliv na podnikatelské subjekty na území města. Nejprve je představena samotná iniciativa Evropského hlavního města kultury, její cíl a města, která se titulem v předchozích letech pyšnila. Projekty jednotlivých měst jsou zhodnoceny z hlediska vybraných ekonomických ukazatelů (rozpočet, výše investic do kulturní infrastruktury či počty návštěvníků) a tím nastíněny i možné dopady projektu. Tyto ukazatele ale nemohly být považovány za dostatečné pro komplexní hodnocení ekonomických dopadů plzeňského projektu. Za účelem nalezení vhodné metodiky byla proto provedena detailní rešerše a zhodnocení jednotlivých evaluačních zpráv předchozích držitelů titulu a nalezen vhodný nástroj: input-output analýza. Ta byla již v minulosti vyžita výzkumníky v několika případech při hodnocení ekonomických dopadů kulturních událostí či dokonce samotného titulu Evropské hlavní město kultury. Díky input-output analýze je možné odvodit multiplikátory jednotlivých odvětví a posoudit tak rozsah dopadů peněžních prostředků vydaných v souvislosti s projektem Plzeň - Evropské hlavní město kultury 2015. Input-output analýza je běžně prováděna na základě dat za celou ekonomiku (stát), avšak přínosem této práce je odvození regionálního input-output modelu, díky kterému jsou vypočítány multiplikátory za jednotlivá odvětví Plzeňského kraje a tedy i celkový dopad Evropského hlavního města kultury na ekonomiku Plzeňského kraje. Vypočítané multiplikátory je možné použít za účelem hodnocení ekonomických dopadů jakékoliv události či stavby v regionu nebo použít popsaný postup a přepočítat model pro jiný region. Input-output analýza je velmi všestranná a ve srovnání s pouhým sledováním zvolených indikátorů představuje sofistikovaný nástroj kvantifikace ekonomických dopadů jakékoliv kulturní události. Ač je tato analýza hlavním použitým nástrojem, má svá omezení, a proto byl výzkum doplněn dotazníkovým šetřením mezi podnikatelskými subjekty poskytujícími služby v oblasti cestovního ruchu na území města Plzně a dalšími sekundárními daty.
