Číslo 1-2 (2022)

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Showing 1 - 3 out of 3 results
  • Item
    Devonský koněpruský útes jako cíl geologické exkurze
    (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2022) Mergl, Michal
    Koněpruský útes, který se vytvořil ve spodním devonu na Berounsku, je ideálním cílem pro geologickou exkurzi ve středních Čechách. Exkurzí lze navázat na výklad u dioramatu koněpruského útesu v Národním muzeu v Praze. První exkurze v Koněprusích popisuje historii a význam Koněpruských jeskyní. Druhá exkurze na návrší Zlatého koně a na Kobyle popisuje v 11 zastávkách geologickou historii útesu, podmínky vzniku geologických jednotek a fosilie koněpruských vápenců (prag), suchomastských vápenců (svrchní ems), akantopygových vápenců (eifel) i nejmladší jednotky givetského stáří. Vyobrazené jsou typické fosilie vápenců a některé geologické jevy na lokalitách. Zdůrazněn je význam krasovění pro poznání vývoje krajiny v nedávné geologické historii.
  • Item
    Testování úrovně žákovských znalostí z učiva o neživé přírodě jako jednoho ze základních pilířů pro následné vytvoření přírodovědné gramotnosti
    (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2022) Chmelová, Štěpánka; Zvolánková, Renata
    Studie pojednává o znalostech žáků z oblasti neživé přírody jako jednoho z kognitivních pilířů přírodovědné gramotnosti. Pro účely tohoto výzkumu byl zvolen didaktický test. Didaktický test byl koncipován tak, aby zahrnoval základní znalosti, které by žáci měli získat již do 6. třídy základní školy. U vyšších ročníků základní školy tak může monitorovat i určitou míru fixace tohoto základního učiva. Výzkumu se zúčastnilo celkem 1 043 žáků 6. až 9. tříd základních škol napříč celou Českou republikou. Nebyly zjištěny významné rozdíly ve znalostech mezi chlapci a dívkami. Nejméně znalostí bylo zjištěno v tématu neživé přírody – Voda, vzduch a půda. Celková úspěšnost testu v rámci jednotlivých ročníků se pohybovala v rozmezí 69,3–74,5 %, nejlépe dopadli žáci 6. a 9. tříd, což může být ovlivněno tím, že v těchto ročnících se tématu neživé přírody věnuje více učiva. Samozřejmě výsledky mohou být ovlivněny jak on-line formou dotazníku, tak různorodým souborem respondentů, zvolenými metodami výuky či rozsahem probraného učiva.
  • Item
    Nárys DM teorie přírodovědného vzdělávání
    (Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta pedagogická, 2022) Záškodný, Přemysl
    Práce Nárys DM teorie přírodovědného vzdělávání ukazuje cestu od teorie didaktické komunikace přírodní vědy (Fenclová 1982) k odvozené teorii edukačních konstruktů (Záškodný 2022). Tato cesta byla umožněna aplikací DM přístupu (dataminingového přístupu). DM přístup spočíval ve sběru dat, v předzpracování a zpracování dat, ve vymezení podstatných pojmů a poznatků a v reprezentaci a vizualizaci dosažených výsledků. V časovém rozpětí několika desítek let byla teorie didaktické komunikace přírodní vědy nejdříve formalizována převodem oblastí didaktické komunikace na posloupnost obsahů vzdělávání (variantních forem kurikula). Tato formalizace byla uskutečněna prostřednictvím teorie kurikulárního procesu přírodní vědy (Tarábek & Záškodný 2007a, 2007b, 2007c). Variantní formy kurikula byly reprezentovány a vizualizovány především analyticko- syntetickými a maticovými modely variantních forem kurikula. Tato reprezentace a vizualizace byla uskutečněna prostřednictvím teorie edukačních konstruktů. DM přístup v uvedeném časovém rozpětí umožnil postupnou aplikaci potřebných výchozích principů. Aplikace principu interdisciplinární komunikace (Callaos 2021) umožnila vznik teorie didaktické komunikace přírodní vědy. Aplikace principu obsahové pedagogiky (Doyle 1992a, 1992b) umožnila formalizaci teorií kurikulárního procesu přírodní vědy. Aplikace principu zprostředkovaného řešení problémů (Bruner 1960) umožnila reprezentaci a vizualizaci teorií edukačních konstruktů. Práce nejen připomíná základní přínos Jitky Brockmeyerové k vybudování teorie a metodologie didaktiky fyziky (a didaktik dalších přírodních věd), ale také poukazuje na potřebu dalšího rozvíjení teorie přírodovědného vzdělávání. Práce je také bohužel již jen vzpomínkou na spolupráci s profesorkou Jitkou Brockmeyerovou.