Games 2018
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item Aplikované a netradiční hry na vysokých školách v České republice(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Bátorová, Michaela; Blahutková, Marie; Peričková, Lucie; Valach, Petr; Charvát, LubošV boji proti sedavému způsobu života vznikají nové nabídky pohybových aktivit a netradičních her, kterými se snaží ve společnosti motivovat větší množství lidí k aktivnímu trávení volného času a rozšířit nabídku pohybových aktivit pro osoby se specifickými potřebami. V rámci tohoto příspěvku byl proveden průzkum nabídky předmětů aplikovaných a netradičních her, pohybových aktivit a psychomotorických aktivit na 9 univerzitách, 9 veřejných vysokých školách (VŠ) v České republice pedagogického a sportovního či tělovýchovného směru. Hlavním cílem tohoto příspěvku je provést průzkum nabídky předmětu netradiční hry (NH) na VŠ. Z novelizace vysokoškolského i školského zákona vyplývá potřeba nabídnout studentům se specifickými potřebami na VŠ vhodné pohybové aktivity a také připravit budoucí pedagogy tělesné výchovy na inkluzivní vzdělávání žáků se specifickými vzdělávacími potřebami. Proto jsme si za dílčí cíl vytkli prozkoumat nabídky předmětů aplikovaných her (AH) a psychomotoriky. Nabídka netradičních her na zkoumaných univerzitách i VŠ je uspokojivá, i když se zde jen zřídkakdy objevila inovace předmětu NH. Nabídka AH nebo aplikované tělesné výchovy (ATV) se na některých pedagogických fakultách neobjevila vůbec v porovnání s fakultami zaměřenými na tělesnou výchovu (TV) a sport, kde se téměř u všech forma aplikovaných her či ATV vyučuje.
Item Nové prístupy k testovaniu herných zručností a pohybových schopností v basketbale vo vzťahu k veku a pohlaviu(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Argaj, Gustáv; Valach, Petr; Charvát, LubošItem Vplyv herného tréningu na kvalitu uplatnenia herných činností v zápase v hádzanej(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Križan, Martin; Valach, Petr; Charvát, LubošItem Odezva hráček házené na tréninkové a zápasové zatížení(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Škopek, T.; Šilhavá, K.; Novák, J.; Racek, J.; Brož, P.; Rajdl, D.; Štork, M.; Valach, Petr; Charvát, LubošOdezva hráček týmových sportů na tréninkovou a zápasovou zátěže je individuálně rozdílná. Ačkoliv při kolektivním tréninku a shodných tréninkových zátěžích lze očekávat obdobnou odezvu, korespondující se záměrem trenéra a charakterem zátěže, individuální rozdíly řady parametrů, charakterizujících reakci jednotlivých systémů na zátěž, se budou mezi jednotlivými hráčkami lišit. Rozdíly v odezvě na zátěž souvisejí nejenom s různou trénovaností hráček, různou délkou jejich hráčské kariéry, věkem, rozdílným somatotypem a dalších somatických parametrech, ale i na různém přístupu hráček k tréninkovým úkolům a na jejich rozdílných psychických a morálních vlastnostech. Pro trenéra je vítané, může-li se při hodnocení odezvy hráček na tréninkové či zápasové zatížení opřít o objektivně stanovené tzv. biomarkery, které mu pomohou při zpětnovazebním hodnocení účinnosti tréninkového procesu resp. poskytnou informaci o individuálních odlišnostech reakce jednotlivých hráček na zatížení. Cílem pilotního projektu sledování odezvy hráček na zátěž při házené bylo a) hodnocení odezvy na tréninkovou zátěž s různým herním zaměřením, b) hodnocení úrovně zotavení druhý den po tréninkové zátěži kondičního charakteru a c) hodnocení odezvy hráček na zápasovou zátěž.Item Športové hry a ich vyučovanie v názoroch učiteľov telesnej a športovej výchovy základných škôl v okrese Banská Bystrica(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Adamčák, Štefan; Baťák, Boris; Kozaňáková, Anna; Valach, Petr; Charvát, LubošItem Vliv předchozí informace na výkon v senzomotorickém testu(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Švátora, Karel; Benešová, Daniela; Valach, Petr; Charvát, LubošCílem této studie bylo zjistit, zda rozdílnou předchozí informací sdělenou subjektu stojícímu před učením se neznámému pohybovému úkolu, lze ovlivnit jeho výsledek v daném testu. Pro účely této studie byl použit senzomotoricky obtížný test zrcadlového kreslení. Věkové rozmezí testovaných bylo 19-23 let. Soubor tvořilo 150 jedinců (56% muži, 44% ženy) náhodně rozdělených do třech skupin. Testované osoby dostaly v průběhu zadávání testu informaci o tom, že nadcházející úkol je vysoce náročný nebo velice snadný. Kontrolní skupina obdržela pouze zadání testu (skupina 1). Skupina testovaných ovlivněných informací o vysoké obtížnosti (skupina 3) úkolu dosahovala nejlepších výkonů. Skupina 3 plněním testu ovšem strávila nejvíce času. Skupina 2, které byla před absolvováním senzomotorického testu předložena informace, že následující test bude snadný, se dopustila významně více chyb a strávila chybováním více času. Pomocí Kruskall-Wallis testu byl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi skupinami v počtech chyb (p=0,0012) a dobou strávenou chybováním (p=0,0008). Tyto výsledky naznačují, že pokud budeme svěřencům předkládat senzomotorické úkoly jako náročné, budou poté dosahovat optimálních výkonů.Item Teorie OPTIMAL a možnosti jejího využití ve školní tělesné výchově a výuce sportovních her(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Peřinová, Radka; Valach, Petr; Charvát, LubošPředkládaná stať si klade za cíl stručně seznámit čtenáře s hlavními myšlenkami a základními kameny teorie motorického učení OPTIMAL Gabriele Wulf a Rebeccy Lewthwait a poukázat na možnosti jejího využití ve školní tělesné výchově zejména při výuce sportovních her. Autorky kriticky pohlíží na „tradiční“ výuku nových pohybových dovedností a zdůrazňují časté opomíjení vnitřní motivace žáků a podporu jejich autonomie. Podle nich je žákům při tradičním vedení výuky vnucováno vnitřní zaměření pozornosti, tedy soustředění na pohyby těla či jeho částí. Uvádějí, že důsledkem takového přístupu je učení, které není dostatečně efektivní. Doporučují tedy pedagogům naopak vědomě zvyšovat očekávání žáků, podporovat potřebu autonomie jejich aktivnějším zapojením v učebním procesu a zaměřit pozornost vně směrem k cílům úkolu. Zdá se, že praktické využití teorie OPTIMAL ve školní tělesné výchově je možné. Především podporou autonomie sleduje aktuální trendy. Očekáváme však vysoké nároky kladené na organizaci učebního procesu i na pedagogy samotné. Je třeba teorii ještě v budoucnu testovat ve školní praxi. Ve sportovních hrách se již řadu let úspěšně užívá didaktické paradigma TGFU (Teaching Games for Understanding). Vzhledem k podobnosti některých principů teorie OPTIMAL a tohoto paradigmatu se jeví, že by i nová teorie motorického učení mohla být zejména při výuce základů herních dovedností ve sportovních hrách úspěšná. I to by však mělo být v budoucnu předmětem testování.Item K problematice vzdělanostní struktury hráčů fotbalu(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Votík, Jaromír; Lavička, Jan; Valach, Petr; Charvát, LubošÚroveň vzdělání obyvatelstva obecně hraje stále významnější roli, je základem pro sociální a ekonomický růst společnosti i jedince. Specifickým problémem je vzdělávání aktivních, především elitních (profesionálních) sportovců ovlivňující jejich aktuální osobnostní vývoj doprovázený současně působícími často až protichůdnými požadavky vzdělávacího procesu a kultivace sportovního výkonu. Cílem předložené studie bylo zjistit a analyzovat vzdělanostní strukturu současných fotbalových profesionálů – reprezentantů ČR a hráčů fotbalu výkonnostní úrovně a pokusit se vysvětlit hlavní příčiny rozdílů v této struktuře. Šetření se zúčastnilo 42 reprezentantů ČR a 111 hráčů fotbalu na výkonnostní úrovni. Aplikovány byly metody semistrukturovaného řízeného rozhovoru a dotazníku-ankety. Zpracování dat proběhlo na bázi deskriptivní statistiky, využita byla metoda kategoriálního třídění včetně percentuálního vyjádření četností. Komparace získaných dat naznačuje, že vzájemně působících příčin ovlivňujících rozdílnost vzdělanostní struktury probandů zkoumaného souboru je více, jsou variabilní a determinovány proměnnými vycházejícími z podmínek společenského, rodinného a fotbalového prostředí. Jak jsme předpokládali, nejvýraznější odlišnosti byly u souboru současných fotbalových reprezentantů, kde se vliv společenského, rodinného i fotbalového prostředí prezentoval absencí kategorie „vysokoškolské vzdělání“.Item Svalový glykogen jako významný předpoklad optimálního výkonu ve fotbale(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Novák, Jaroslav; Valach, Petr; Charvát, LubošTělesná zátěž při fotbalovém zápase vede k významnému poklesu glykogenových rezerv. Přerušovaný charakter zátěže včetně opakovaných sprintů maximální intenzity souvisí s rychlým odbouráváním glykogenu. S ohledem na kvalitu tréninkového procesu a na optimální výkon v zápase, zejména při několikazápasovém programu během týdne, je velmi důležitá obnova energetické kapacity jak po tréninku, tak po zápase. Primárním cílem regenerace je obnova glykogenových rezerv. Konzumace glycidů během tréninkové či zápasové zátěže pomáhá udržet výkonnost i technické dovednosti hráče na optimální úrovni po celou dobu trvání zápasu. K dosažení úspěšné regenerace je třeba, aby hráči po zápase konzumovali dostatečné množství (až 9 g na kg tělesné hmotnosti) glycidů přednostně s vyšším glykemickým indexem. Kombinace glycidových a proteinových komponent může zmírnit příznaky opožděné svalové bolestivosti, způsobené excentrickým charakterem některých herních prvků.Item Levels of training indicators in the annual training of young hockey players(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Nowakowska, Marcelina; Gabrys, Tomasz; Ozimek, Mariusz; Stanula, Arkadiusz; Szmatlan-Gabrys, Urszula; Valach, Petr; Charvát, LubošItem Vybrané charakteristiky vnútorného zaťaženia elitných mladých futbalistov v prípravných hrách s rôznymi parametrami(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Peráček, Pavol; Bôžik, Matúš; Mikulič, Martin; Valach, Petr; Charvát, LubošItem Komparácia vnútorného zaťaženia brankárov vo futbale v tréningovom procese(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Babic, Matej; Holienka, Miroslav; Valach, Petr; Charvát, LubošItem Virtuální realita jako prostředek rozvoje kognitivních procesů u dětí v ledním hokeji(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Perič, Tomáš; Valach, Petr; Charvát, LubošJedním z hlavních problémů současného tréninku ve sportovních hrách je rozvoj kognitivních předpokladů (ve sportovních hrách bývá representován pojmy jako cit pro hru, čtení hry apod.). Díky vysoké neurčitosti a velké proměnlivosti reálných podmínek při utkání se jedná o obtížně definovanou úlohu. Jednou z nových možností, jak danou situaci standardizovat, se ukazuje virtuální realita. Ta díky digitálnímu prostředí umožňuje vysokou míru objektivizace těchto procesů. Byl vytvořen specifický tréninkový program ve virtuální realitě pro rozvoj kognitivních a sportovně specifických dovedností v ledním hokeji. Tento program byl realizován u experimentální skupiny (n=8, věk, 10 – 11 let) hráčů ledního hokeje po dobu tří měsíců (počet tréninkových jednotek 39, každá 45 min.). Kontrolní skupina (n=8, věk, 10 – 11 let) měla ve stejném objemu všestranné zatížení. Obě skupiny byly testovány před a po průběhu experimentu v kognitivní oblasti (Vienna test system – 5 testů) a na ledě (3 herně specifické testy). Experimentální program zlepšil statisticky významně hokejové dovednosti ve všech třech testech (hodnoceno procedurou MANOVA), v kognitivní oblasti nebylo prokázáno statisticky významné zlepšení, pouze u dílčích testů.Item Hry ve škole i za školou(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Waic, Marek; Valach, Petr; Charvát, LubošMotto: „Hry tyto, jsou jedním z nejlepších prostředků výchovy a lze je z veliké části prováděti jako závody dvou družstev, což cenu jejich zvyšuje“ píše Josef Klenka v roce 1896. Kolébkou většiny sportovních her je Anglie, kde vznikaly v rámci počátků gentlemanského sportu na elitních středních školách a univerzitách v první polovině 19. století. Na kontinent pak sport pronikl v druhé polovině téhož století, sportovní hry pak spíše na jeho konci. V českých zemích, konkrétně v Praze se hry na čele s fotbalem objevily prakticky ve stejné době jako v Berlíně či Vídni. Ve školách však dominovala cvičení podle Adolfa Spiesse, který ve své koncepci školního tělocviku vycházel z turnerského systému tj. trojkombinace nářaďových, prostných a pořadových cvičení. Změnu přineslo až nařízení rakouského ministra kultu a vyučování Paula Gautsche z 15. září 1890, které vešlo do dějin tělesné výchovy pod názvem Spielerlass - ,,na podporu tělesné výchovy mládeže na státních nebo právem veřejnosti nadaných středních školách.“ Jiří Guth na výnos vzpomíná slovy: „Ten jakoby otevíral okna doposud zabedněná a pouštěl do škol vůbec a středních zvláště čerstvý vzduch a trochu volného pohybu. Mezi profesory bylo zděšení a staří z nich spínali ruce. Kam tohle povede! Studentu přece přísluší se učit a jen učit a ne veslovat, šermovat, hrát!“ Spielerlass nabádal učitelé škol, aby vyjednali žákům zlevněné vstupné na kluziště a plovárny a školy aby zřizovaly hřiště pro pohybové hry. V Čechách patřil k největším propagátorům her ve školách zemský inspektor Josef Klenka, který v roce 1892 založil Spolek pro pěstování her české mládeže, který měl, „zakládáním cvičišť, pořádáním her, výletů a slavností mládeže a opatřováním nářadí a pomůcek ku hrám“ umožnit školní mládeži se po vyučování věnovat pohybovým hrám. Nejoblíbenějšími hrami se staly: a) Hry míčem malým a pálkou: Malý pasák, Barborky, Zastávky, Pasák veliký, Criket, Zaháněná, Lawn tenis b) Hry míčem velikým: Honěná za míčem dokola, Honěná za míčem v kruhu, Honěná za míčem volná, Vrhaná přes mez, Házená, Podbíjená, Metaná, KopanáItem Sportovní hra – na věčné časy(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Válková, Hana; Valach, Petr; Charvát, LubošPříspěvek podává přehled příspěvků autorky, které byly prezentovány v seriálu plzeňských konferencí HRA od roku 2006 a které se zabývaly hrou z hlediska psychologických aplikací pro hry osob postižením. Postupně byla prezentována témata: vývoj hry v ontogenezi a v reflexi pro sportovní přípravu od dětství, zařazení sportovních her dle psycho-sportografické klasifikace, přehled sportovních her v kontextu soutěží osob s postižením a principy jejich modifikací, a to hry v paralympiádách (sportovci s tělesným a zrakovým postižením), deaflympiádách (sportovci se sluchovým postižením) a Speciálních olympiádách (sportovci s mentálním postižením). Detailněji je popsán princip sjednocených her (unified systém) ve Speciálních olympiádách, který je inspirativní pro školní či tréninkové skupiny. V závěru se příspěvek zamýšlí nad přípravou trenérů, ale i rozhodčích pro tento typ sportovních her, ale také nad zdravotními aspekty v projektu SO Zdravé společenství.Item Úvodní strany(Západočeská univerzita v Plzni, 2018) Votík, Jaromír; Valach, Petr; Charvát, Luboš
