Conference papers (KHV)

Permanent URI for this collection

Browse

Recent Submissions

Showing 1 - 2 out of 2 results
  • Item
    Příspěvek k roli národohospodářských sborů v První Československé republice
    (Filozofická fakulta Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2022) Miňová, Štěpánka
    Příspěvek klade důraz na hospodářský regionalismus, který se dostal do popředí zájmu krátce po vzniku první Československé republiky. Jeho hlavním záměrem bylo využití hospodářských podmínek regionů a jejich vzájemná spolupráce v hospodářské, kulturní a sociální oblasti, v této souvislosti bude stručně představen vznik Národohospodářského sboru jihočeského, který byl první nejvýznamnější regionalistickou organizací a uznávaným vzorem pro další národohospodářské sbory v celém Československu. Následující část bude zaměřena na obecné vysvětlení principů a hlavních cílů národohospodářských sborů. Ve druhé polovině třicátých let 20. století se regionalismus uplatnil jako vysoce ceněný národohospodářský systém a regionální hospodářské spolky se nacházely téměř na celém území Československa. Například v Bratislavě bylo zřízeno Národohospodářské ústředí Slovenska, které vytvořilo 6 významných regionálních organizací v této oblasti.
  • Item
    Konfesijní poměry na českém venkově ve světle relací prácheňského děkana Martina Strakonického z let 1569-1589
    (Vydavateľstvo Prešovskej univerzity, 2018) Lhoták, Jan
    Předložený příspěvek se formou případové studie zabývá vývojem konfesionalizace na českém venkově od 60. do 80. let 16. století. Obecně se v konfesionalizačním procesu zdůrazňuje především etatistický přístup, ovšem v českém prostředí před rokem 1620 měly zásadní vliv na formování náboženské příslušnosti poddanského obyvatelstva pozemkové vrchnosti (tj. šlechtická či vrchnostenská konfesionalizace), především prostřednictvím patronátního práva. V Čechách od roku 1512 platila zásada, že na jednotlivých farnostech nemají být dosazováni duchovní jiné náboženské orientace, avšak v praxi tak vrchnosti činily, ve sledovaném obodbí nejčastěji ve směru z katolické k luteránské. Vyskytli se i duchovní, kteří se z existenčních důvodů pokoušeli o kompromisní přístup. Právě tito kolísaví kněží stáli ve středu pozornosti katolické duchovní správy, která se v Čechách od roku 1561 opírala o znovuobnovenou arcibiskupskou autoritu a v regionech o předhusitský institut děkanů.