Roč. 10, č. 2 (2020)
Permanent URI for this collection
Browse
Recent Submissions
Item HLAVÁČEK, Jiří. Vzestup a pád ČSLA? Vojenská profese v kolektivní paměti důstojnického sboru (1960-1970). Praha: Karolinum, 2019. ISBN 9788024644110.(viaCentrum, 2020) Zavorotchenko, Igor
Item Irmfried Eberl – velitel Treblinky s lékařským titulem(viaCentrum, 2020) Chocholatý, MichalStudie má za cíl vystihnout relevantní milníky v nacistické kariéře rakouského lékaře Irmfrieda Eberla, prvního velitele vyhlazovacího tábora Treblinka. Zvláštní důraz přitom klade právě na jeho činnost bezprostředně spjatou s působením v tomto vyhlazovacím táboře, kde vytvořil podmínky pro to, aby se stal držitelem rekordu v počtu zavražděných osob, jehož dosáhl za pouhých pět týdnů. Součástí studie je i Eberlův životopis, ze kterého je patrná ideologická radikalizace tohoto člověka, jež ho velice přímočaře dovedla až do Treblinky. Přípravu tohoto tábora na likvidační provoz provázela Eberlova neobyčejná agilnost, se kterou přistupoval k plnění svých úkolů. V Treblince zaslepila racionální uvažování doktora medicíny nacistická ideologie, ta poskytla živnou půdu proto, aby pošlapal hlavní myšlenky svého povolání. Ztráta racionálního úsudku mu přesto nezabránila v tom, aby se i nadále pohyboval v prostředí, kde byla plánovaná smrt a mučení vězňů nacistických táborů na denním pořádku. Tak jako mnozí jeho kolegové, i on ordinoval jedinou medikaci, kterou byla smrt, i když v různých podobách.Item Paramisar – za historií českých a slovenských Romů(viaCentrum, 2020) Kohoutová, KláraV současnosti ve veřejném prostoru obrovskou rychlostí přibývají místa paměti. Znamená to, že se dnes zabýváme intenzivněji minulostí? Jsme vůbec připraveni s takovým rozsáhlým množstvím informací pracovat? Významné historické události se připomínají různými formami, a právě o nich je projekt Spoločenskovedného ústavu CSPV SAV, Etnicky kódovaná místa paměti ve veřejném prostoru, financovaný Fondem na podporu kultury národnostních menšin (Kultminor), který se skončil před pár měsíci. Projekt se zaměřuje na podoby a vizualizace romských míst paměti a jejich připomínání ve veřejném prostoru. Cílem projektu je zviditelnit romská místa paměti, stejně jako i zaznamenat unikátní příběhy narátorů.Item Potřebujeme znát feministickou orální historii?: O autorkách, metodách i výzvách orálněhistorického feminismu(viaCentrum, 2020) Švaříčková Slabáková, RadmilaOrální historie je v České republice dobře etablovaným oborem, stejně jako dějiny žen a gender history. Feministická orální historie však není vůbec známa. Cílem studie je představit anglo‑americkou feministickou orální historii a uvažovat nad příčinami absence tohoto bádání v české orální historii. Studie seznamuje se třemi fázemi vývoje anglo‑americké feministické orální historie, s jejími hlavními protagonistkami a jejich přístupy a teoriemi. Feministická orální historie je v článku považována za zásadní příspěvek v oblasti orálněhistorického procesu a reflexivity orálněhistorické praxe. V závěru studie vyzývá českou orální historii k seznámení s praktikami současné feministické orální historie, což by mohlo vést k přesunu od její převážně dokumentární povahy k větší demokratičnosti a reflexivnosti.Item Od soumraku do úsvitu – Dějiny českobratrského Korandova sboru v Plzni od 50. do 90. let 20. století(viaCentrum, 2020) Vydra, LukášPráce je věnována českobratrskému Korandovu sboru v Plzni, jehož dějiny sahají na samotný počátek dvacátého století. Práce se zaměřuje hlavně na dějiny posledních šedesáti let sboru. Obsahuje však i stručný přehled prvních padesáti let sborové historie. Je zde popsaná problematika evangelizace západních Čech a samotné Plzně, historický vývoj za první republiky, druhé světové války a za komunistického režimu. Práce staví hlavně z výpovědí pamětníků, jelikož je nedostatek pramenů, které by vypovídaly o posledních šedesáti letech Korandova sboru.Item Subkultura depešáků před Sametovou revolucí v českých zemích(viaCentrum, 2020) Kubík, JosefCílem studie je rozšířit znalosti o subkultuře fanoušků britské hudební skupiny Depeche Mode v období před Sametovou revolucí. Výzkum se zaměřuje především na hlavní rysy této subkultury, jak byla organizována a na její aktivity. Základem studie jsou rozhovory s aktivními členy subkultury té doby. Rozhovory byly uskutečněny metodou orální historie. Vedle rozhovorů je výzkum založen na zdrojích a informacích z odborné literatury, archivních materiálů a periodik. Studie přináší nové poznatky o tom, jak fungovala depešácká subkultura v ČSSR. Tato subkultura ve svém vrcholném období čítala podle mediálních odhadů až 250 000 členů a vytvářela vlastní organizační struktury. Studie dále přináší zjištění, jak státní moc socialistického Československa ovlivňovala každodenní život depešácké subkultury.
