Role ergoterapeuta při rozvoji soběstačnosti žáků základních škol speciálních

Abstract

Tato bakalářská práce se zaměřuje na roli ergoterapeuta při rozvoji soběstačnosti žáků základních škol speciálních. Cílem výzkumu bylo identifikovat konkrétní způsoby, jak je ergoterapie integrována a prováděna v prostředí základních škol speciálních. Pro sestavení výzkumného souboru byli vybráni ergoterapeuti, kteří působí v základních školách speciálních, a to na základě přesné evidenční dokumentace školství poskytované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Výsledky výzkumu potvrdily, že ergoterapie hraje klíčovou roli v podpoře soběstačnosti žáků základních škol speciálních se speciálními potřebami, které mají osoby se zdravotním, mentálním či jiným postižením. Zjištění naznačují úspěšné využití ergoterapie ve speciálním školství, přičemž pozitivní vliv je patrný ve zlepšeném soběstačném chování žáků. Na základě získaných výsledků mého kvalitativního výzkumu bych ráda zdůraznila důležitost navržených opatření pro posílení úlohy ergoterapeutů ve speciálních základních školách. Z mého pohledu by bylo prospěšné implementovat rozšíření počtu ergoterapeutů v těchto školách. Tato opatření by měla za cíl vytvořit optimální prostředí pro poskytování individuální podpory a péče pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Celkově vzato lze říci, že rozšíření počtu ergoterapeutů ve speciálních základních školách by mohlo představovat klíčový krok směrem k vytvoření inkluzivního a podpůrného prostředí, které umožňuje žákům se speciálními vzdělávacími potřebami plně se integrovat do školního života a dosahovat svého maximálního potenciálu.