Editorial: Reflections on Islamophobia in Central and Eastern Europe.

Abstract

Editorial (of a guest editor of special section) of Journal of Nationalism, Memory & Language Politics brings readers to first, notion on Islamophobia and its developement in the West - as it is a rather new term but an old concept. I assume that two remarks shall be emphasized for the development of the issue in the subsequent two to three decades after Said’s invention of orientalist discourse (1978) – first, events which shaped Islamophobia (though the term was not properly conceptualized yet by then) at grassroots level and, second, the scholarly debate on the Islamophobia phenomenon seriously considered from the late 1990s. A rather large amount of studies related to Islamophobia issued in the West has been debated among scholars. They can be categorized into the three fundamental areas of time, space and social groups (see Erik Bleich 2012) to which, as I’m convinced, debate on the accuracy of the term Islamophobia shall be added. I argue that as for the Central and Eastern European context, apart from Russia, post-Soviet areas and the Balkans, there was scarce evidence of scholarly interest and literature on Islamophobia there until recently. I assume that the three articles in this special section of the JNMLP peer-reviewed journal would contribute to bridging the existing lack of texts on the issue and would support better understanding of Islamophobia in the Central and Eastern European realm: First a text with comparative ambitions encompassing the Eastern European perspective in general will be introduced. Gert Pickel from Leipzig University and Cemal Öztürk from the Leuphana University of Lüneburg in their article titled Islamophobia Without Muslims? The “Contact Hypothesis” as an Explanation for Anti-Muslim Attitudes – Eastern European Societies in a Comparative Perspective argue that CEE societies are more prone to Islamophobia on an individual and societal level despite of the reality that these societies are (almost) without Muslims. Second, Vladimír Naxera and Petr Krčál from the University of West Bohemia in Pilsen contributed to the debate with the text titled rather emotionally “This is a Controlled Invasion”: The Czech President Miloš Zeman’s Populist Perception of Islam and Immigration as Security Threats. They introduced an academic text analyzing the strategy of the Czech President Miloš Zeman using the term “security” in his “speeches, interviews, statements, and so on,” during his first term in office (2013–2017) with the help of a data set processed by MAXQDA11+. Third and finally, Ľubomír Zvada from Palacký University in Olomouc in the Czech Republic contributed to the special section with the text called Securitization of the Migration Crisis and Islamophobic Rhetoric: The 2016 Slovak Parliamentary Elections as a Case Study. Zvada focuses on the “migration crisis” in Slovakia and thus his contribution brings to an end the focus on the CEE realm. Unlike the two previous texts introduced already in this editorial for which a focus on Slovakia would be far beyond their scope of interest, Zvada’s publication on Slovakia draws readers’ attention nearer to the perspective of this country through the lenses of a theory of securitization and the process applied to the 2016 general elections there.

Editorial speciálního sekce časopisu JNMLP (of Journal of Nationalism, Memory & Language Politics) věnovaného islamofobii ve Střední Evropě přivede čtenáře nejdříve k pojednání o islamofobii jako spíše nového termínu, ale starého konceptu v západní Evropě. Domnívám se, že by měly být nejdříve zdůrazněny dva aspekty ve vztahu k tomuto fenoménu dnes, tedy po třech dekádách rozvoje po příchodu orientálního diskurzu Edwarda Saida v roce 1978: Za prvé se jedná o události, které formovaly islamofobii (třebaže tento koncept dosud nebyl zcela přesvědčivě konceptualizován) na lidové úrovni, a za druhé se jedná o debatu badatelů o fenoménu islamofobie, která mezi sociálně-vědními akademiky začíná být v centru dění od konce 90. let 20. století. Existuje poměrně velké množství akademických studií k tématu islamofobie. Tyto studie mohou být tematicky kategorizovány do tří základních oblastí týkajících se času, prostoru a sociálních skupin (např. Erik Bleich 2012), k nimž, jak jsem přesvědčen, může být přidána debata o termínu islamofobie. Argumentuji tím, že ve Středovýchodoevropském kontextu, kromě Ruska, postsovětského prostoru a Balkánu existoval až do nedávné doby jen velmi malý počet studií o islamofobii. Jsem přesvědčený o tom, že tři články v této speciální sekci čísla časopisu JNMLP zaměřeného jsou vítaným příspěvkem k „přemostění“ stávajícího deficitu a přispějí k lepšímu porozumění islamofobii v prostoru střední a východní Evropy. Prvním ze tří textů je stať s komparativními ambicemi na celou střední a východní Evropu. Gert Pickel z Univerzity v Lipsku a Cemal Öztürk z Leuphana University v Lüneburgu v jejich článku nazvaném Islamophobia Without Muslims? The “Contact Hypothesis” as an Explanation for Anti-Muslim Attitudes – Eastern European Societies in a Comparative Perspective argumentují s tím, že společnosti ve Středovýchodní Evropě mají silné sklony k islamofobii navzdory skutečnosti, že se jedná o společnosti (téměř) bez muslimů. Druhý ze tří textů, nazvaným poměrně emocionálně “This is a Controlled Invasion”: The Czech President Miloš Zeman’s Populist Perception of Islam and Immigration as Security Threats, napsali Vladimír Naxera and Petr Krčál ze Západočeské univerzity v Plzni. Jedná se o příspěvek analyzující s pomocí software MAXQDA11+ strategii českého prezidenta Miloše Zemana, jenž užívá termín „bezpečnost“ ve svých projevech, rozhovorech, prohlášeních atp. během jeho prvního výkonu funkce prezidenta v úřadě (2013-2017). A konečně, třetí text, napsaný Ľubomírem Zvadou z Univerzity Palackého v Olomouci, se nazývá Securitization of the Migration Crisis and Islamophobic Rhetoric: The 2016 Slovak Parliamentary Elections as a Case Study. Zvada se zaměřuje na“migrační krizi” na Slovensku a jeho příspěvek uzavírá speciální sekci zaměřenou na islamofobii ve střední Evropě. Na rozdíl od dvou předchozích textů představených výše v tomto editorialu je Zvadův text zaměřený na Slovensko, a to konkrétně prostřednictvím teorie sekuritizace a vývoje v období před parlamentními volbami roku 2016.