Kněz udělovatelem svátosti biřmování v historickém kontextu do první kodifikace

Abstract

V celých dějinách církve se lze setkat se skutečností, že biřmování, které bylo původně vyhrazeno pouze biskupům, udělovali také kněží. Zatímco východní církve považují kněze za řádného udělovatele této svátosti, v západní církvi je dodnes kněz pouze mimořádným udělovatelem. K tomu, aby mohl kněz biřmovat, nutně potřebuje pověření církevní autority. Článek předkládá podrobný přehled, za jakých podmínek bylo v historii toto pověření udělováno.

Throughout the history of the Church, we see that the sacrament of confirmation has been given not only by bishops, but also by priests. In the Eastern Churches this is entirely normal, but in the Western Church a priest is only an extraordinary conferrer of this sacrament. In order for a priest of the Latin Rite to be able to validly administer confirmation, he needs a mandate to be granted by a church authority, which has always been the Pope alone. From the 18th century, this power was granted more often to bishops, especially in mission areas. Gradually, the authority to confirm has been extended to holders of certain church offices. This practice was subsequently adopted by the Code of Canon Law of 1917.