Role pěstounské péče ve východoslovenských romských obcích

Abstract

V jedné z východoslovenských obcí se mezi romskou komunitou objevuje velké množství rodin, které se formou pěstounské péče starají o děti z dětských domovů. Žije zde více než 30 rodin na jednom místě, a to přesto, že získání dítěte do péče je poměrně složitý administrativně-legislativní proces. Tato diplomová práce se zaměřuje především na formování pěstounské péče a její následné rozšíření mezi významný počet rodin v obci. Tato práce využívá teorii nápodoby Gabriela Tarda. Díky tomu můžeme pěstounskou péči vnímat jako invenci, prostřednictvím které se místní Romové vypořádávají s různými životními obtížemi. S pěstounskou péčí také souvisí určité institucionální zabezpečení. Tímto způsobem stát kontroluje vykonávání péče přímo v rodinách. Okolo praxe pěstounské péče je tak vytvářena určitá síť vazeb, ve které se setkávají různí aktéři, jež tuto praxi přetvářejí a ovlivňují.