Analýza vybraného druhu kriminality ve zvoleném regionu České republiky

Abstract

Tato diplomová práce je rozdělena do dvou částí: na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je založena na vymezení základních termínů souvisejících s kriminologií a kriminalitou. Dále jsou popsány některé druhy kriminality, příčiny kriminality, způsoby prevence a možnosti kontroly kriminality. Praktická část práce uvádí výsledky analýzy dat registrovaných trestných činů v období let 2010 až 2020. Jak ukazují výsledky analýzy, ve sledovaném období docházelo meziročně k průměrnému poklesu celkové kriminality o 6 % v Praze i ČR. Došlo také ke změnám ve struktuře kriminality. Míra objasněnosti kriminality ve sledovaném období průměrně meziročně rostla o 2 % v Praze i ČR. Průměrná objasněnost celkové kriminality činí v Praze jen 22,96 % a v ČR 43,62 %. Index kriminality přepočtený na jeden tisíc obyvatel v Praze dosahuje hodnoty 48,93 a v ČR 23,90. Kriminalita v Praze je tak dvojnásobná. Problémem je vysoká recidiva v Praze (40,53 %) i v ČR (47,83 %). Zde je prostor ke zlepšení. Nezanedbatelný je i podíl trestných činů spáchaných pod vlivem návykových látek (v Praze 16,65 % a v ČR 13,38 %), jakož i pod vlivem alkoholu (v Praze 10,30 % a v ČR 13,38 %). I zde je velký prostor pro zlepšení. Na základě testování stanovených hypotéz se nepodařilo ve sledovaném období prokázat, že růst počtu obyvatel v Praze nebo v ČR má vliv na zvyšování kriminality, nebo že s růstem počtu cizinců dochází ke zvyšování kriminality. Potvrdila se však hypotéza, že v Praze a v ČR s poklesem nezaměstnanosti dochází k poklesu kriminality, jakožto že i růst průměrné hrubé mzdy a HDP vede k poklesu kriminality. Poslední testovaná hypotéza neprokázala, že by ve sledovaném období s růstem zalidnění docházelo k růstu kriminality. V závěrečné části práce je proveden rozbor vývoje a struktury násilné, mravnostní, majetkové, ostatní, zbývající a hospodářské kriminality.