Úrok jako příslušenství daně

Abstract

Článek se zabývá institutem úroku ve správě daní, jeho typy, výší a způsobem ukládání podle Daňového řádu (Zákon č. 280/2009 Sb.), ve znění pozdějších předpisů v širším kontextu. Cílem stati je zodpovědět otázku, zdali se institut úroku měnil, popřípadě jakým způsobem, dále potvrzení či vyvrácení hypotézy, že institut úroku je tradičním nástrojem ve správě daní, že je dostatečně legislativně upraven, a že lze shledat v tomto institutu naplnění stimulační funkci daně.

The article deals with the institute of interest in tax administration, its types, amount and method of imposition under the Tax Code (Act No. 280/2009 Coll.), as amended, in a broader context. The aim of the article is to answer the question whether the institute of interest has changed, or in what way, as well as to confirm or refute the hypothesis that the institute of interest is a traditional instrument in tax administration, that it is sufficiently regulated by legislation, and that the incentive function of tax can be found in this institute.