Testování matematických modelů pro predikci relativní permitivity nanokompozitního systému

Abstract

Nanokompozitní materiály jsou stále relativně nové a do detailu neprozkoumané materiály. Interakce plniva s epoxidem na úrovni nanometrů je stále obtížné fyzikálně popsat a to platí kupříkladu i u predikce relativní permitivity finálního kompozitního systému. [1] V běžném mikrokompozitním systému jsou již dlouhou dobu známé určité modely či formule pro predikci relativní permitivity finálního kompozitního systému, které pracují na základě znalosti relativní permitivity jednotlivých složek. Mezi tyto modely patří například Lineární model mísení, Birchakův model, Lichtenecker-Rocker a další. Každý tento model přistupuje k predikci svým způsobem a zahrnuje například i tvar daných částic.