Vývoj přímých daní mezi lety 1918-1938

Abstract

Diplomová práce se zaměřuje na vývoj přímých daní mezi lety 1918-1938. Cílem diplomové práce je analyzovat reformu přímých daní uskutečněnou v roce 1927 JUDr. Karlem Englišem jako ministrem financí. Analýza je rozdělena na tři části. První částí je vývoj přímých daní mezi lety 1938-1953. Druhá část popisuje ekonomickou analýzu reformy a třetí část pojednává o právní analýze reformy z roku 1927. Diplomová práce je rozdělena do pěti hlavních kapitol. Základní znalosti v oblasti přímých daní jsou v teoretickém úvodu, který je první kapitolou (pojem daň, objekt daně, subjekt daně, sazba daně a rozdíl mezi daňovým systémem a daňovou soustavou). Druhá kapitola popisuje vývoj přímých daní před rokem 1918 a v této kapitole je zmíněn zákon č. 220/1896 ř.z. Tento zákon je nejdůležitějším normativním aktem v oblasti přímých daní před rokem 1918, který obsahuje moderní úpravu přímých daní. Další část pojednává o struktuře přímých daní před reformou (1918-1926) a o ekonomických problémech mladé republiky. Čtvrtá kapitola popisuje podrobně zákony, které byly přijaty v rámci reformy přímých daní v roce 1927 ( zákon č. 76/1927 Sb. z. a n., zákon č. 77/1927 Sb. z. a n., zákon č. 78/1927 Sb. z. a n.) a vývoj do roku 1938. Poslední kapitola pojednává o analýze reformy. Zaměřuje se na vývoj přímých daní do 1.1. 1953, kdy byly všechny zákony reformy zrušeny a nahrazeny novými zákony. Pak následuje ekonomická analýza reformy z roku 1927 a poslední částí je právní analýza s doporučeními de lege ferenda. Reforma přinesla unifikaci přímých daní v Československu, protože před rokem 1927 existovaly dva systémy přímých daní. Tento stav byl dědictvím Rakouska-Uherska. Reforma se nesestávala pouze z tří zákonů z roku 1927, kdy byl ustanoven nový systém přímých daní, financování obcí a zemí stejně jako ohodnocení stabilisačních bilancí podniků. Úmyslem bylo uzdravit veřejné finance skrze systematickou změnu, která zahrnovala 3 zákony z roku 1927, nově strukturovaný rozpočet rozdělený do čtyřech částí dle účelu a požadavek na vyrovnané nebo přebytkové veřejné rozpočty. Tato systematická změna měla vést ke snížení veřejných a státních dluhů a podpořit růst soukromého kapitálu