Jeden narátor, tři tazatelé, dvacet let. Několik postřehů z longitudinálního orálně historického výzkumu očima tazatelky

Abstract

Studie vychází z projektu Studentská generace roku 1989 v časosběrné perspektivě. Životopisná interviews po dvaceti letech. V první části soustředí autorka pozornost na jedinečný vztah narátora a tazatele, zejména na jeho specifika v rámci longitudinálního orálně historického výzkumu. Dále se zamýšlí nad s tím související problematikou reflexivity. Ve druhé části analyzuje rozhovory realizované v rámci tohoto projektu, a porovnává je s rozhovory dvacet let starými, na něž současná interview navazují, a navíc i s rozhovory, které vznikly pro projekt Paměť národa. Autorka se zabývá otázkou, do jaké míry jsou vyprávění narátorů konzistentní v čase, a jak se odvíjí interakce mezi týmž narátorem a dvěma či třemi jinými tazateli.