Proměna vztahu mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí

Abstract

Vztahy Ruské federace a Severoatlantické aliance jsou velmi komplikované a tvoří velké téma v mezinárodní bezpečnostní politice. Současný vztah těchto aktérů je bezesporu ovlivněn vývojem jejich vztahu, který započal bezprostředně po vzniku Severoatlantické aliance a vyvíjel se během studené války. Cílem mé práce bylo zaměřit se na vývoj vztahu těchto dvou aktérů a analyzovat jeho proměnu od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 až do roku 2019 a zjistit, zdali mezi aktéry převažuje míra spolupráce, či naopak rivality. Interakce mezi těmito aktéry, které ovlivnily vývoj jejich vztahů jsem se pokusila zmapovala v několika kapitolách. Jednalo se především o několik válečných konfliktů, ve kterých oba aktéři figurovali (válka v Bosně a Hercegovině, válka v Kosovu, válka v Gruzii, anexe Krymu, válka v Sýrii) a mezinárodních událostí, které přispěly k rozvoji jejich vztahu (události 11. září). Na konci několika konfliktu došlo k vybudování prostoru pro komunikaci a spolupráci (Partnerství pro mír, zakládající akt). Nejvýznamnějším orgánem, který přinášel největší míru spolupráce mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí byla Rada Rusko-NATO. I přes řadu komunikačních kanálů a pokusů o spolupráci mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí lze jejich vztahy přirovnat v sinusové křivce. Období spolupráce pravidelně střídala období rivality. Toto období trvalo až ro roku 2014.K pozastavení spolupráce v rámci Rady Rusko-NATO a výraznému zhoršení vztahů mezi Ruskem a NATO došlo po ruské anexi Krymu v roce 2014. Vztahy mezi Ruskou federací a Severoatlantickou aliancí lze zhodnotit jako problematické. Přes veškerou snahu o spolupráci v jejich vztahu převažují spory, které jsou ovlivněny odlišnými hodnotami obou aktérů.

Description

Subject(s)

ruská federace, severoatlantická aliance, zahraniční politika, mezinárodní bezpečnost, evropská bezpečnost, anexe krymu, rada rusko-nato, partnerství pro mír, spolupráce, ozbrojený konflikt

Citation